12 C 49/2023-52 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalované zaplacení částky 30 900 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], uzavřel dne [datum] s žalovanou Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobce žalované poskytl úvěr ve výši 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Žalovaná se čerpaný úvěr zavázala splácet ve 35 pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 5. Dni příslušného měsíce. Celková měsíční splátka byla sjednána na částku 1 876,30 Kč. Žalovaná se spolu s jistinou úvěru zavázala splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 35 670,50 Kč. Celkově se tak žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 65 670,50 Kč, a to nejpozději ke dni [datum]. Úvěr byl žalované poskytnut bezhotovostně, a to na bankovní účet, z něhož žalovaná provedla tzv. verifikační platbu na účet právního předchůdce žalobce. Vzhledem k tomu, že žalovaná své povinnosti z úvěrové smlouvy řádně neplnila a s úhradou poskytnutého úvěru se dostala do prodlení, úvěrový věřitel zaslal žalované předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu, kterou byla žalovaná informována o zesplatnění úvěru k datu [datum]. V důsledku prodlení žalované vznikla žalované povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení, a zároveň zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce, jakožto postupitelem, a žalobcem, jakožto postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno žalobcem. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 37 291 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 6 125 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 016 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k uhrazení dluhu, který se dále skládá z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 369,86 Kč (za období od [datum] do [datum]) a ze zákonného úroku z prodlení od [datum] z jistiny ve výši 30 000 Kč. Žalobce požaduje také náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Žalobce žalovanou vyzýval k uhrazení dlužné částky, naposledy dopisem ze dne [datum], žalovaná však na výzvy žalobce nereagovala. Za této procesní situace tak žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil již v návrhu a žalovaná ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítala, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. <b>4. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů, které soud v dané věci provedl, a to:</b> 5. Smlouvou o úvěru splatném ve splátkách [číslo] Obchodními podmínkami [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách, má soud za prokázané, že žalovaná s právním předchůdcem žalobce uzavřela úvěrovou smlouvu na 30 000 Kč, s tím, že úvěr měla žalovaný splácet 35 měsíců po splátkách ve výši 1 876,30 Kč měsíčně. Celkově měla žalovaná uhradit i s poplatky 65 670,50 Kč. 6. Předpisem splátek ke smlouvě o úvěru má soud za prokázané, kolik a v jaké výši měla žalovaná na tento úvěr splácet. 7. Výpisem z běžného účtu žalované v [anonymizováno] bance má soud za prokázanou realizaci tzv. verifikační platby a bezhotovostní poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč. 8. Upomínkou ze dne [datum] a podacím poštovním archem má soud za prokázané, že žalovaná byla upomínána s úhradou ujednané měsíční splátky úvěru. 9. Opakovanou výzvou k úhradě ze dne [datum] a podacím poštovním archem má soud za prokázané, že žalovaná byla opětovně upomínána s úhradou ujednané měsíční splátky úvěru. 10. Předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] a podacím lístkem má soud za prokázané, že žalobce zesplatnil úvěr poskytnutý na základě smlouvy o úvěru a vyzval žalovanou k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru v celkové výši 36 361,66 Kč. 11. Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek, podacím poštovním archem a oznámením právního předchůdce žalobce o postoupení pohledávky ze dne [datum] a oznámením žalobcem o postoupení pohledávky ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalobce a právní předchůdce žalobce spolu uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla postoupena i pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 12. Přípisem advokátní kanceláře ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby řádně vyzvána k úhradě dluhu. 13. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky má soud za prokázané, jaké úkony v rámci vymáhání byly ze strany žalobce učiněny. 14. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. 15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 18. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce (respektive právního předchůdce žalobce) a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč, a žalované tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. 19. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že úvěrovému věřiteli uhradila další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaná ostatně tuto skutečnost ani nerozporovala. 20. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovanou, když dospěl k závěru, že žalovaná je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru ve výši 30 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 900 Kč. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu, dále pak na náklady spojené s uplatněním pohledávky v doložené výši. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku