12 C 80/2023-54 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 38 033,32 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu (dále jen jako„ Právní předchůdce žalobce“) Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva). Žalovaný podepsal Žádost o revolvingový úvěr (dále jen„ Žádost“), právní vydal žalovanému platební kartu s možností čerpání finančních prostředků až do výše [částka]. Tímto okamžikem byla uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru. Na základě uzavřené Smlouvy byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč, když mohl čerpat až do maximálního úvěrového rámce ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr vč. sjednaného pojištění splácet bankovním převodem formou pravidelných měsíčních splátek s uvedením variabilního symbolu [číslo], se splatností 1. splátky ke dni [datum] a každé další splátky vždy do stejně číselně označeného dne následujícího měsíce. Doporučená měsíční splátka úvěru byla s ohledem k výši čerpaných finančních prostředků stanovena ve výši 2 000 Kč. Minimální stanovená měsíční splátka pak měla představovat 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně pak částku 500 Kč. Měsíční platba na pojištění, bylo-li sjednáno, pak byla ve výši 5,99 % z výše měsíční splátky úvěru. Celková žalovaným vyčerpaná částka finančních prostředků byla výši 66 147,23 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 23,76 % ročně a sazba RPSN ve výši 30,10 % ročně. Právní předchůdce žalobce prověřoval úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru, a to v interních i externích databázích třetích subjektů a dále pak v registru [příjmení]. Žalovaný porušil svoji povinnost, tj. pravidelně a včas hradit měsíční splátky vyčerpané výše úvěru vč. případného poplatku za sjednané pojištění. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce uhradil částku v celkové výši 33 078 Kč. Právní předchůdce žalobce využil svého smluvního oprávnění a úvěr na základě Odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] prohlásil ke dni [datum] za splatný. Ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru byl právní předchůdce žalobce oprávněn po žalovaném požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále pak zákonný úrok z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi Právním předchůdcem žalobce a žalobcem došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 43 251,10 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 37 732,12 Kč, nesplaceného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 882,70 Kč, nesplacených měsíčních poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 735,08 Kč, smluvní pokuty ve výši 301,20 Kč, z nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek žalovanému ve výši 600 Kč. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobce ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 37 732,12 Kč v sazbě 0,1 % denně, a to za období od [datum] do [datum] Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu žalovaného, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalobce tak učinil z toho důvodu, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil již v návrhu a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. <b>4. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů, které soud v dané věci provedl, a to:</b> 5. Smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] Obchodními podmínkami [anonymizována čtyři slova] pro poskytování úvěrů, má soud za prokázané, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce uzavřel úvěrovou smlouvu na 50 000 Kč. 6. Odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané odstoupení od úvěrové smlouvy z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamem postupovaných pohledávek, potvrzením o provedení transakce, oznámením právního předchůdce žalobce o postoupení pohledávky ze dne [datum] a oznámením žalobce o postoupení pohledávky ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalobce a právní předchůdce žalobce spolu uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla postoupena i pohledávka za žalovaným včetně úhrady úplaty za postoupení. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. 8. Upomínkou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný byl upomínán s úhradou úvěru. 9. Předžalobní výzvou ze dne [datum] a podacím archem má soud za prokázané, že žalobce řádně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru. 10. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky má soud za prokázané, jaké úkony v rámci vymáhání byly ze strany žalobce učiněny. 11. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce (respektive právního předchůdce žalobce) a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků v maximální výši 50 000 Kč, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. 16. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. 17. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím a smlu