14 C 128/2022-77 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se návrhem podaným u Okresního soudu v Náchodě dne [datum] domáhal vypořádání společného jmění manželů. Žalobce uvedl, že manželství účastníků řízení bylo uzavřeno dne [datum]. Rozsudkem nadepsaného soudu ze dne 26. 4. 2022, č. j. [číslo jednací], bylo jejich manželství rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Rozvodem manželství účastníků řízení zaniklo jejich společného jmění manželů (dále jen„ SJM“) a je tak třeba jej vypořádat. Vzhledem k tomu, že žalovaná žije na neznámé adrese v [země] a pro žalobce je nekontaktní, nemůže se s ní žalobce na vypořádání zaniklého SJM dohodnout a nezbývá mu nic jiného než se vypořádání zaniklého SJM domáhat touto žalobou. Součástí zaniklého SJM žalobce a žalované jsou: - pozemek p. č. st. [anonymizováno] o výměře 122 m², vedený jako„ zastavěná plocha a nádvoří“, jehož součástí je stavba bez čp/če, způsob využití„ průmyslový objekt“, - pozemek p. č. st. [anonymizováno] o výměře 128 m², vedený jako„ zastavěná plocha a nádvoří“, jehož součástí je stavba č. e. [anonymizováno] v části [územní celek], způsob využití„ průmyslový objekt“; vše zapsáno na [list vlastnictví] pro okres [okres], [územní celek], [katastrální uzemí], vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Rychnov nad Kněžnou (dále též jen„ nemovitosti“). Žalobce a žalovaná nabyli nemovitosti za trvání manželství na základě Kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi účastníky řízení jako kupujícími na straně jedné a [právnická osoba] s.r.o., [IČO], jako prodávající na straně druhé. Vzhledem k tomu, že žalovaná již od roku 2006 žije trvale v Ruské federaci, o nemovitosti nepečuje, ničeho do nich neinvestuje a nijak se o ně nezajímá, žalobce nepředpokládá, že by o ně měla zájem, proto navrhuje, aby mu nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví s tím, že žalované vyplatí vypořádací podíl, jehož výše bude stanovena v soudním řízení, neboť aktuální hodnota nemovitostí mu není známa. 2. Opatrovník žalované, jejíž pobyt není znám, ponechal rozhodnutí na úvaze soudu. 3. Žalovaná je státní občankou Ruské federace a bydliště má tamtéž, žalobce občanem ČR s bydlištěm v ČR. V souladu s čl. 25 odst. 5 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), jež byla publikována vyhláškou ministerstva zahraničních věcí pod č. 95/1983 Sb. a jíž jsou Česká republika a Ruská federace jako nástupnické státy původních smluvních stran vázány, je dána mezinárodní příslušnost soudů České republiky, neboť k řízení o osobních a majetkových vztazích manželů je dána pravomoc orgánů smluvní strany, jejíž právní řád má být použit podle čl. 25 odst. 1, 2 a 3 Smlouvy, přičemž v případě rozdílného občanství manželů a rozdílného bydliště manželů má být dle čl. 25 odst. 3 Smlouvy použit právní řád smluvní strany, na jejímž území měli manželé své poslední společné bydliště, což bylo v České republice. Vypořádání zaniklého SJM se v souladu s čl. 25 odst. 3 Smlouvy v případě rozdílného občanství manželů a rozdílného bydliště manželů řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území měli manželé své poslední společné bydliště, což bylo v České republice, tedy českým právním řádem. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě plyne z ust. § 9 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Místní příslušnost Okresního soudu v Náchodě vychází z ust. § 88 písm. a) o. s. ř., podle nějž je příslušným soudem soud, který rozhodoval o rozvodu, jde-li o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. [spisová značka] je soudu známo, že jím bylo pravomocně rozvedeno manželství účastníků (právní moc [datum]). 4. Z listu vlastnictví [číslo] vedeném pro k. ú. [část obce] se podává, že v SJM účastníků se nacházejí nemovitosti popsané ve výroku. Ze znaleckého posudku byla zjištěna obvyklá cena těchto nemovitostí – 950 000 Kč. 5. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo rozvedeno dne rozsudkem Okresního soudu v Náchodě pravomocným dne [datum]. Tím zaniklo i společné jmění manželů. Aktiva SJM tvoří pouze nemovitosti popsané ve výroku. 7. Podle § 708/1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Podle § 709/1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle § 710 o. z. společné jmění manželů tvoří i dluhy převzaté za trvání manželství. Podle § 737 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 742/1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. 8. Soud vypořádal společné jmění manželů, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Přihlédl přitom k návrhu žalobce, kterému žalovaná nijak neodporovala a který není v rozporu se shora popsanými zákonnými pravidly, tj. aby veškerá aktiva připadla žalobci oproti povinnosti vyplatit žalované, která dlouhodobě žije na neznámé adrese v cizině, vypořádací podíl. Dle názoru soudu vypořádání společného jmění manželů neodporuje ustanovením zákona vztahujícím se k jeho zániku a vypořádání. 22. Rozhodnutí, že žádný z účastníků nemá právo n náhradu nákladů řízení, je odůvodněno tím, že povaha sporu i celý průběh řízení neumožňují učinit jednoznačný závěr o tom, kdo z účastníků byl úspěšný ve sporu, proto ohledně nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (§ 142 o. s. ř.). 23. Stát nese náklady na zastoupení manžela coby osoby neznámého pobytu opatrovníkem a náklady znalečného v situaci, kdy žalobce je zcela nemajetný, jeho jediným příjmem je starobní důchod. Právo na náhradu těchto nákladů nebylo přiznáno (výrok IV.).