14 C 133/2023-70 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že uzavřel dne [datum] se žalovaným Smlouvu o povoleném přečerpání č. [anonymizováno] která je smlouvou o úvěru (dále jen " Smlouva). Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného, v souladu s Podmínkami pro povolené přečerpání (kontokorent) pro fyzické osoby (dále jen "Podmínky“). Zadáním autorizačního kódu žalovaný potvrdil svůj souhlas s uzavřením smlouvy o hotovostním úvěru, přičemž autorizační kód nahrazuje fyzický podpis žalovaného. Součástí této smlouvy jsou Podmínky dále všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů v mBank (dále jen "VOP"), Sazebník bankovních poplatků mBank (dále jen " Sazebník) a Úrokový lístek mBank, s nimiž se žalovaný seznámil a souhlasil s nimi. V předmětné smlouvě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěrový limit až do výše 15 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat realizací plateb a výběrů ze svého osobního účtu mKonto, č.ú.: [bankovní účet], vedeném u žalobce. Tento svůj závazek žalobce ke dni [datum] splnil. Žalovaný se zavázal zejména nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu dle Smlouvy a plnit veškeré své závazky z této Smlouvy vyplývající, tj. zejména řádně a včas uhradit dlužnou jistinu a úroky, na něž má [příjmení] nárok podle Smlouvy nebo Podmínek, a dále zajistit na svém účtu ke konci zúčtovacího cyklu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků úvěru z povoleného přečerpání včetně případných úroků z prodlení dle Podmínek Dle čl. II. odst. 2 Smlouvy je nesplacená jistina úvěru úročena roční procentní úrokovou sazbou ve výši 18,90 %, přičemž dle Podmínek žalobce účtuje úroky v měsíčních intervalech, a to v jednotlivých na sebe bezprostředně navazujících měsíčních zúčtovacích cyklech, přičemž každý zúčtovací cyklus končí k tomu dni v měsíci, který se svým číselným označením shoduje se dnem, v němž bylo povolené přečerpání poskytnuto. [příjmení] je v případě prodlení klienta s úhradou jakéhokoliv závazku ze Smlouvy, či při překročení povoleného limitu přečerpání, úročit dlužnou částku Zvláštní úrokovou sazbou, sjednanou se žalovaným ve Smlouvě ve výši 30% (žalobce však z vlastního rozhodnutí ode dne vzniku Smlouvy úročil nepovolený zůstatek pouze sazbou smluvního úroku 18,90 %, a dále sazbou úroku z prodlení v zákonné výši, kteréžto v sazbě kapitalizovaného úroku sečetl dohromady) a dále požadovat uhrazení poplatků, smluvní pokuty a jiných plateb souvisejících s prodlením klienta dle aktuálně platného Sazebníku v souladu s čl. IV. odst. 2 Smlouvy. Dle části čl. IV. odst. 1 Smlouvy Pokud klient z jakéhokoli důvodu překročí úvěrový limit, stává se takováto částka nepovoleným debetním zůstatkem, který je žalovaný povinen splatit ihned. Dle odst. [číslo] Podmínek banka oprávněna úvěr v plné výši prohlásit za splatný nebo odstoupit od Smlouvy zejména je-li klient v prodlení s úhradou jakékoliv peněžité částky vůči mBank, či pokud dojde z jakéhokoliv důvodu k překročení úvěrového limitu. Vzhledem k tomu, že žalovaný překročil úvěrový limit, nezajistil dostatek prostředků k pokrytí transakce a dostal se tak do nepovoleného debetního zůstatku, využil žalobce svého výše uvedeného práva dle Podmínek a od Smlouvy odstoupil, a to dopisem adresovaným žalovanému, čímž se stal dluh splatným ke dni [datum]. Žalobce sděluje, že při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance klientem. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, banka žádosti klienta vyhověla. Dlužná částka je složena z - nesplacené jistiny - záporného zůstatku na účtu ve výši 25 470,00 Kč tvořeného rozdílem mezi čerpanými prostředky a vklady žalovaného, - poplatků v celkové výši 294 Kč, - dlužného úroku smluvního úroku zkapitalizovaného ke dni [datum] na částku 1 675,97 Kč, - dlužného úroku z částek po splatnosti a nepovoleného debetního zůstatku zkapitalizovaného ke dni [datum] na částku 5 979,63 Kč, - úroku ve výši 18,90 % částky 25 764,00 Kč od [datum] do zaplacení, - zákonného úroku z prodlení z částky 25 764,00 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území [anonymizována dvě slova], zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9/1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany smlouvy měly v době uzavření smlouvy bydliště, resp. místo podnikání v České republice; cizí prvek vnesený do vztahu sídlem žalobce v zahraničí nemůže svou intenzitou toto převážit. 4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 6. Ze smlouvy o úvěru a informací o úvěru má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve shora popsané výši. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství. 7. Smlouva o postoupení pohledávek prokazuje aktivní věcnou legitimaci žalobce. 8. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením. 9. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky ža