14 C 15/2023-71 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že dne [datum] byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] (dále jen,, banka“) uzavřena smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo], na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr na bydlení až do částky 660.000 Kč, který se zavázala uhradit spolu s úrokem ve výši 4,29 % p.a. nejpozději do 20 let od první splátky po dočerpání úvěru formou anuitních splátek splatných vždy k 20. dni každého měsíce v předpokládané výši 4.101,10 Kč. Úvěr byl vyčerpán v plné výši dne [datum]. Pohledávka z výše uvedené úvěrové smlouvy byla zajištěna zástavním právem smluvním zřízeným k nemovitostem: - pozemek parcel. č. St. 68 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba: [obec], [adresa] (bydlení), na tomto pozemku postavená, - pozemek parcel. [číslo] (trvalý travní porost), jak je zapsáno na [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Trutnov, pro obec a k.ú. [obec], a to dle zástavní smlouvy k nemovitosti [číslo] ze dne [datum], dle které bylo zástavní právo zapsáno na [list vlastnictví] pod [číslo jednací] s právními účinky ke dni [datum]. V době uzavření úvěrové smlouvy dne [datum] byl platný a účinný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který dle ust. § 86 a násl zakotvuje povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Z tohoto důvodu žalobkyně dokládá dokumenty k posouzení úvěruschopnosti, kdy má za to, že tato povinnost byla řádně splněna. Schvalovací proces úvěru probíhal podle schválených a platných interních předpisů, které odpovídali standardům trhu a regulacím ČNB. Metodika zjišťování pak vycházela z Obecných pokynů Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti ze dne 19. 8. 2015 (EBA/GL/2015) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost na základě informací získaných od žadatele a ověřených důvěryhodných zdrojů (mimo jiné potvrzení zaměstnavatele) a z informací získaných z databází umožňující posouzení úvěruschopnosti (externí registry) i z dalších dostupných zdrojů. V souladu s Obecným pokynem [číslo] Evropského orgánu pro bankovnictví právní předchůdkyně žalobkyně prošetřila výši příjmu žadatele, přičemž vycházela jak z údajů uvedených žadatelem, tak z jejich nezávislého zhodnocení ze strany zaměstnavatele. [obec] příjmy dle potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu činily za poslední tři měsíce před uzavřením úvěrové smlouvy částku 27.949 Kč, za poslední rok před uzavřením úvěrové smlouvy částku 27.449 Kč. Při hodnocení úvěruschopnosti žadatele banka porovnávala jeho příjem a výdaje, a výpočtem získala částku disponibilních zdrojů žadatele, která byla dostatečná pro poskytnutí úvěru. Současně byly sledovány i další oblasti jako tzv. tvrdá KO kritéria, informace z externích úvěrových registrů, celkový skóring žadatele, Kontrola Insolvenčního rejstříku, Kontrola databáze neplatných dokladů, Kontrola interního [příjmení] listu, Vyhodnocení externích úvěrových registrů. S ohledem na dlouhodobé neplnění povinností ze strany žalované ji banka výzvou ze dne [datum] vyzvala k doplacení dlužné částky po splatnosti, která ke dni [datum] činila 19.853,35 Kč. Žalované byla poskytnuta 30 denní lhůta ke splacení. Dále byla žalovaná upozorněna, že v případě nedoplacení dlužné částky po splatnosti přistoupí banka k požadavku na okamžité jednorázové splacení úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] pak banka svou pohledávku za žalovanou postoupila na postupníka [právnická osoba], když výše postupované jistiny činila částku 583.243,90 Kč. Pohledávka byla postoupena s veškerým příslušenstvím a se všemi právy s pohledávkou souvisejícími. Toto postoupení bylo žalované řádně oznámeno přípisem ze dne [datum] Smlouva o postoupení pohledávky následně dne [datum] nabyla účinnosti. Přípisy ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána ke zpřístupnění předmětu zástavy ve smyslu ustanovení čl. VI odst. 4 zástavní smlouvy a zároveň byla upozorněna, že v případě nezpřístupnění jí bude vyúčtována smluvní pokuta. Jelikož předmět zástavy v daném termínu dle výzvy (tj. [datum]) nebyl zpřístupněn, byla žalované přípisem ze dne [datum] vyúčtována smluvní pokuta ve výši 50.000 Kč se splatností ke dni [datum]. Žalovaná částka představuje následující smluvní pokutu: - smluvní pokuta ve výši 50.000 Kč dle porušení čl. VI odst. 4 ve spojení s ust. čl. VI odst. 6 zástavní smlouvy (Zástavce se zavazuje zpřístupnit na základě předchozí písemné výzvy zástavního věřitele předmět zajištění pověřenému zástupci zástavního věřitele za účelem provedení změn dle čl. VI odst. 3 a pro účely přecenění hodnoty předmětu zajištění). Konkrétní porušení spočívá v tom, že žalovaná předmět zástavy v termínu [datum] nezpřístupnila, jak o tom svědčí přiložený protokol. Výše smluvní pokuty je stanovena dle čl. VI odst. 6 zástavní smlouvy, kdy pro případ, že zástavce poruší některou z povinností uvedených v odst. 3-5 článku VI., se smluvní strany dohodly, že zástavní věřitel je oprávněn uplatnit smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč za každé jednotlivé porušení. Žalobkyně tímto uplatňuje smluvní pokutu právě ve výši 50.000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum], na kterou nebylo nikterak reagováno. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o úvěru a informací o úvěru má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve shora popsané výši. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství. 6. Smlouva o postoupení pohledávek prokazuje aktivní věcnou legitimaci žalobce. 7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením. 8. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. 10. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský so