14 C 79/2023-64 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen " Smlouva). Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] (dále jen "VOP"), Ceník a Podmínky pro používání [příjmení] [příjmení] karty. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku tak, že žalovaný prostřednictvím těchto prostředků požádal elektronickým podepsáním návrhu Smlouvy žalobce o její uzavření, s tím, že elektronický podpis tohoto Návrhu byl připojen na základě zadaného kódu, který byl žalovanému zaslán prostřednictvím SMS na ověřené telefonní číslo, a žalobce tento návrh akceptoval opatřením Smlouvy elektronickým podpisem. Elektronické podpisy stran byly učiněny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Žalobce předně doplňuje, že před uzavřením smlouvy ověřil totožnost žalovaného na základě [příjmení] metody – zjednodušená identifikace. Způsob ověření totožnosti byl zvolen přímo žalovaným. V tomto případě se žalovaný prokázal scanem přední a zadní strany svého občanského průkazu a zároveň svou fotografií (tzv. selfie fotografií), na níž je kromě obličeje žalovaného i zároveň čitelně vidět občanský průkaz žalovaného. Údaje uvedené v občanském průkazu žalovaného odpovídaly údajům sděleným žalovaným při uzavírání smlouvy. Fotografie žalovaného byla zároveň shodná s fotografií na jeho občanském průkazu. Žalobce proto měl jednoznačně ověřeno, že uzavírá smlouvu s osobou žalovaného. Kartu [příjmení] [příjmení] žalobce odesílal žalovanému poštou na adresu zadanou přímo žalovaným. Kartu nelze použít k žádným platbám, dokud žalovaný v zabezpečené části klientského portálu, nepotvrdí její převzetí a nepožádá zde o její aktivaci. Přístup do svého zákaznického účtu má přitom pouze žalovaný a tento přístup je chráněn vícefaktorovou autentizací. Poté se žalovanému prostřednictvím klientského portálu zobrazil také její [příjmení]. Pokud by se karta dostala do rukou jiné osoby než žalovaného, nemohla by ji tato osoba použít k platbě, dokud by žalovaný neprovedl aktivaci karty. Žalovaný zase přirozeně nepřistoupil k aktivaci karty, dokud se tato neocitla v jeho držení. Před uzavřením smlouvy žalobce pečlivě přezkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Vycházel přitom z pokročilých scoringových a sociodemogarfických modelů a z výše příjmů a výdajů žalovaného. Žalobce se nespolehl pouze na údaje sdělené žalovaným, ale vyžádal si od něj potvrzení jím tvrzeného příjmu. Žalobce zároveň ověřoval výši výdajů žalovaného mimo jiné tím, že zkoumal platební morálku žalovaného prostřednictvím lustrace Insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí, BRKI/NRKI (bankovní a nebankovní registr klientských informací) a TelcoScore (predikce pravděpodobnosti defaultu zákazníka na základě telekomunikačních dat od tří největších mobilních operátorů za poslední 3 měsíce). Žalobce z uvedených zdrojů po vyhodnocení pokročilým ekonomickým modelem nezjistil žádné informace, které by naznačovaly, že by žalovaný neměl být v budoucnu schopný poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalobce tak v souladu s aktuální judikaturou reprezentovanou rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne 18.1.2022 zcela v této oblasti dostál požadavkům kladeným rozsudkem Nejvyššího soudu [spisová značka] a nálezem Ústavního soudu III. ÚS 4129/2018. Na základě Smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 15000.00 Kč. K čerpání úvěru docházelo dvěma způsoby: - platbami za zboží a služby na vybraných e-shopech formou [příjmení] [příjmení] platby, kdy prodejce po dokončení nákupu pohledávku za žalovaným postoupil žalobci, žalobce prodejci cenu za zboží a služby zaplatil a platbu zapsal na úvěrový účet žalovaného, - bezhotovostními platbami za zboží a služby a výběry hotovosti z bankomatů prostřednictvím [příjmení] [příjmení] karty, takto provedená čerpání úvěru byla rovněž zapsána na úvěrový účet žalovaného. Jednotlivá čerpání úvěru a splátky žalovaného jsou uvedeny v přehledu transakcí, který je výstupem certifikovaného informačního systému žalobce, jehož funkčnost a zabezpečení vzhledem k tomu, že žalobce je platební institucí podle zákona o platebním styku, podléhají stejně jako další činnosti žalobce kontrole [obec] národní banky. Pro vysvětlení mechanismu zúčtování karetních transakcí odkazuje žalobce na přílohu:„ [příjmení] tečou půjčené peníze při placení mallpay kartou?“ V souladu s čl. 4 VOP se na úvěrový účet žalovaného připisovaly rovněž veškeré poplatky, a to ve výši dle platného Ceníku. Žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky žalobci splatit vždy do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k jejich vyčerpání, a to na základě vyúčtování vystaveného žalobcem (čl. 4 VOP). Pro případ, že žalovaný neuhradí splátku řádně a včas, se v souladu s čl. 6 Smlouvy zavázal uhradit žalobci náklady za vymáhání pohledávky ve výši dle Ceníku. Jelikož žalovaný své povinnosti neplnil řádně a včas, byl následně žalobce opakovaně upomínán. V souladu s čl. 6 1 Smlouvy byl žalovanému účtován poplatek za každou zaslanou upomínku ve výši dle Ceníku. Jelikož žalovaný ani přes výzvy nedoplatek neuhradil, neuhrazená částka se dle čl. 6 Smlouvy dne [datum] stala splatnou a žalobce v souladu s čl. 8 a 8.6 Smlouvy přistoupil k odstoupení od Smlouvy, o čemž žalovaného informoval dopisem odeslaným dne [datum] a současně jej vyzval k úhradě celé dlužné částky, a to nejpozději do osmi kalendářních dní ode dne odeslání této výzvy. Dlužná částka ve výši 16453.77 Kč se skládá z: - vyčerpaných finančních prostředků a případných neuhrazených poplatků za vedení účtu ve souhrnné ve výši 14953.77 Kč, - poplatků ve výši 1500.00 Kč. Poplatky v souhrnné výši 1500.00 Kč jsou tvořeny: - poplatky za zaslané upomínky v celkové výši 1500.00 Kč (200 Kč za první až třetí upomínku a z důvodu změny ceníku 300 Kč za čtvrtou až šestou upomínku) - dle čl. 6 Smlouvy, oddíl Ceníku Upomínky, Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě neuhradil ničeho, byl k úhradě dlužné částky opětovně vyzván, a to Výzvou k úhradě dluhu - předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalovaný byl současně upozorněn, že pokud nedojde k úhradě dlužné částky, obrátí se žalobce se svým nárokem na soud. Žalovaný do dnešního dne pohledávku neuhradil a žalobce tak za žalovaným eviduje dlužnou pohledávku ze Smlouvy ve výši 16453.77 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o úvěru a úvěrových podmínek má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci v pravidelných splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství. 6. Ze zesplatňovacího dopisu má soud za prokázané, že žalobce provedl zespatnění, neboť úvěr nebyl pravidelně splácen. 7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením. 8. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou