15 C 213/2023-20 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku. V žalobě tvrdil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl žalované částku 15 000 Kč. Žalobce není schopen uzavření smlouvy doložit, proto se svého nároku domáhá z titulu bezdůvodného obohacení, které požaduje vydat. 2. Žalobce coby postupník uzavřel dne [datum] s původním věřitelem coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky. 3. Původní věřitel poskytl žalované dne [datum] částku 15 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. V poznámce bylo uvedeno [číslo]. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], ve které stanovil termín plnění na den [datum], tedy 10 dnů od data odeslání předžalobní upomínky. 4. Soud vyzval žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřila a žalobce s tímto postupem souhlasil již v samotné žalobě, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala, na obranu proti uplatněnému nároku netvrdila nic a zůstala nečinná. 6. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení, v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. V daném případě se žalobce domáhá rozhodnutí, dle kterého je žalovaná povinna zaplatit žalovanou částku z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Obohacení se jí dostalo na základě jednání o uzavření smlouvy, jejíž kopii žalobce není schopen doložit. Žalovaná tedy získala majetkový prospěch bez právního důvodu. 10. Žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce jednal se žalovanou o uzavření smlouvy o úvěru a poskytl žalované finanční částku podle této smlouvy. Smlouva není perfektní, žalobce nemá k dispozici smlouvu, kterou by žalovaná podepsala. Finanční částka však byla na její účet připsána, což soud zjistil ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] zaslaného na výzvu soudu. Právní důvod plnění není dán, žalovaná se tedy převzetím uvedené částky bezdůvodně obohatila. Toto obohacení je povinna vydat. Na předžalobní upomínku žalovaná nereagovala. Ocitla se tak v prodlení, a proto soud uložil žalované také povinnost zaplatit úroky z prodlení ve výši, která byla platná v okamžiku počátku prodlení. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. 12. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, výši dlužných částek. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Žalobce skupuje pohledávky, vymáhání pohledávek je jeho výdělečnou činností. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.