6 C 141/2023-42 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částek uvedených ve výroku rozsudku, V žalobním tvrzení uvedl, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] to dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal ve smlouvě, jejíž součástí byly podmínky úvěru uhradit poskytovateli úvěru celkem částku [částka] s příslušenstvím a to nejpozději do [datum] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbouv rozmezí 0,01- 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ze svého účtu na účet [právnická osoba]. Úvěr byl poskytnut žalovanému bezhotovostně, převodem na účet. Uzavření smlouvy probíhalo následujícím způsobem. Žalovaný zažádal o úvěr online na internetových stránkách [webová adresa] cz, kde vyplnil požadované registrační údaje, zadal číslo svého občanského průkazu, poskytl kopii občanského průkazu. V rámci dokončení žádosti uhradil verifikační poplatek, který odeslal ze svého osobního bankovního účtu, který byl veden na jeho jméno. Touto platbou byla ověřena totožnost žalovaného a byla dokončena žádost o půjčku. Žalovaný obdržel předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Poskytovatel úvěru posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Po proběhnuvším schvalovacím procesu, prověření bonity žalovaného byla žádost o úvěr žalovanému schválena a byla mu zaslána celkem částka 16 000 Kč na jeho účet. Žalovaný byl seznámen se Všeobecnými obchodními podmínkami a tyto odsouhlasil. Žalovaný byl řádně informován o podmínkách úvěru a dostal potřebná vysvětlení. Žalovaný úvěr řádně nesplácel. V důsledku toho mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. 2. Aktivní legitimace žalobce je dána rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum]. Následně došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Postoupení je účinné okamžikem nahrání tzv. datové pásky obsahující seznam postupovaných pohledávek na zabezpečený SFTP server. O postoupení pohledávek učinily strany společné prohlášení smluvních stran. 3. Žalobci byla postoupena pohledávka v celkové výši 12 763 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 11 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 0 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 663 Kč a paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 100 Kč když výše úhrady za jednu upomínku je 50 Kč, Kapitalizovaný úrok z prodlení je vypočten ode prvního dne po splatnosti závazku do [datum] z postoupené jistiny. Další zákonný úrok z prodlení žádá žalobce od [datum] do zaplacení. Nad rámec shora uvedených nároků požaduje žalobce náhradu účelně vynaložených nákladů za mimosoudní vymáhání č. Tyto náklady jsou účtovány těmito položkami – odchozí dopis 39 Kč, odchozí doporučený dopis 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč a osobní návštěva 217 Kč. Žalobce žádá částku výši 256 Kč. 4. Smluvní pokuta je žádána od prvního dne prodlení [datum] a činí částku [částka]. Žalovaný byl také povinen zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním podle sazebníku, tj. [částka]. 5. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti doručeny vhozením do schránky v místě zjištěného trvalého bydliště. 6. Listinnými důkazy je doloženo žalobní tvrzení. Smlouva o úvěru výše uvedeného čísla včetně obchodních podmínek, potvrzení o přijetí verifikační platby a doklad o zaslání sjednané částky na účet žalovaného prokazuje uzavření smluvního vztahu, výši úvěru, sjednanou výši poplatků a úroků, ujednání o smluvní pokutě. Žalobce doložil kopie upomínek, sazebník poplatků za upomínky a dále doložil smlouvu o postoupení pohledávek a potvrzení o provedené platbě za postoupené pohledávky. 7. Žalovaný zůstal nečinný, proti uplatněnému nároku nevznesl žádné námitky ani připomínky, neučinil žádná tvrzení. K tíži žalovaného jde i případná skutečnost, že si nezajistí vyzvedávání písemností, které jsou doručovány do místa jeho trvalého pobytu podle centrální evidence obyvatel. Žalovaný na obranu proti žalobě netvrdil ničeho. 8. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 11. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 12. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako potupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Ujednání ve smlouvě nelze považovat za nepřiměřená. Žalovaný byl s obchodními podmínkami žalobce seznámen, ujednání ve smlouvě je jasné a srozumitelné. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru a dohodl si s ním úrok, respektive částku, kterou je žalovaný povinen žalobci vrátit, dohodl za jakých podmínek je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu a pop