6 C 214/2023-33 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobním tvrzení uvedla následující údaje. Dne [anonymizována dvě slova] [rok] nařídil žalovaný vozidlo tov. Zn. [anonymizována dvě slova], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem je [jméno] [příjmení]. Žalovaný nedal přednost v jízdě při změně jízdních pruhů a narazil do nákladního vozidla tov. Zn. [anonymizováno], ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] Při nehodě došlo k hmotné škodě na vozidlech. 2. K vozidlu [anonymizována dvě slova] výše označenému, nebylo k datu nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikla povinnost poskytnout poškozenému v plné výši plnění za škodu způsobenou žalovaným. 3. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaný jako řidič vozidla podle ustanovení § 2 9102 občanského zákoníku, jelikož porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích. 4. ČKP pověřila na základě ustanovení § 24 odst. 9 z.č. 168/1999 Sb. třetí osobu – [právnická osoba] s.r.o. (dále jen pověření partner), aby jejím jménem vyřídil pojistnou událost. Pověřený partner škodní událost prošetřil, zkompletoval dokumentaci potřebnou k výplatě plnění poškozenému a poskytl ji ČKP. 5. ČKP v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila majiteli poškozeného nákladního vozidla plnění ve výši 1 491,91 EUR a to na základě kalkulace nákladů na opravu, plnění bylo hrazeno bez DPH. Tato částka byla hrazena z korunového účtu u žalobce v kurzu 25,197 Kč/EUR, což odpovídá částce 37 591,66 Kč. Pověřenému partnerovi vyplatila žalobkyně náklady na likvidaci samostatným likvidátorem ve výši 3 025 Kč, představující náhradu spojenou s vyřízením případu. Celkem žalobkyně v souvislosti s likvidací škodní události vyplatila částku 40 616,66 Kč. 6. ČKP má podle § 24 odst. 9 z.č. 168/1999 Sb. nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle odstavce 2 písm. b) téhož ustanovení, na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu. V daném případě tak vznikl žalobkyni nárok na náhradu částky 13 538,88 Kč, tedy jedné třetiny vyplaceného plnění z celkové částky 40 616,66 Kč. Požadované plnění je nárokem sui generis, jde o speciální postižní právo žalobkyně dané přímo ze zákona. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému plnění dopisem ze dne [datum], lhůtu k plnění stanovila do [datum]. Pohledávka žalobkyně nebyla uhrazena, žalovanému byla [datum] zaslána předžalobní výzva. Žalovaný nezaplatil žádnou částku. 7. Soud vydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, který však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit. 8. Žalovaný se k věci nevyjádřila. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření považuje soud za prokázané s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti vhozeny do schránky. 9. Soud nařídil jednání, žalobkyně se omluvila, žalovaný se nedostavil, nepřítomnost neomluvil. 10. Soud učinil následující skutková zjištění: 11. Žalovaný byl účastníkem dopravní nehody, kterou zavinil, což dokládá záznam o dopravní nehodě, který je podepsán oběma řidiči. Žalovaný v záznamu potvrdil zavinění nehody. V důsledku dopravní nehody vznikla škoda. Žalovaný řídil škodní vozidlo, ke kterému nebylo v době dopravní nehody uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vznikla škoda na majetku a to na vozidle druhého účastníka nehody, který tuto nehodu nezavinil a dále vznikly náklady pověřenému partnerovi, který zajistil likvidaci škodné události. Žalovaný byl vyzván k dobrovolnému plnění, což neučinil. 12. Podle § 2 písm. b) z.č. 168/1999 Sb. kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. 13. Podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. výplatou plnění z garančního fondu vzniká kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odst. 2 písm. a), b) a g), včetně nákladů na jinou osobou pověřenou kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však [částka]. Vůči pohledávce kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma, řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. 14. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič Cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon, jinak. 15. Podle § 2910 OZ škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 16. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 18. Soud podřadil v řízení zjištěný skutkový stav pod výše citovaná ustanovení zákona a dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně je zcela důvodný. 19. Z předložených listin je prokázáno, že vznik škody zavinil žalovaný, který řídil vozidlo [anonymizována tři slova] a k tomuto vozidlu nebylo k datu nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Poškození vozidel dokládají fotografie. Výši vzniklé škody dokládá posudek – kalkulace číslo [rok] [číslo] a listina„ stanovení výše skutečné škody vozidla. Likvidaci škody dokládají listiny pověřeného partnera [právnická osoba] Náklady pověřeného partnera dokládá listina„ detaily transakce pro závazek [číslo]. Žalobní tvrzení dále prokazuje likvidační zpráva číslo [anonymizováno] [rok] [číslo]. Žalovaný byl opakovaně vyzván k dobrovolnému plnění, a to výzvou české kanceláře pojistitelů a předžalobní upomínkou. 20. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně důvodně požaduje úhradu částky, kterou vyplatila v rámci uvedené pojistné události vzniklé na základě výše popsané dopravní nehody. Regresní náhradu požaduje v zákonem stanovené výši a to v rozsahu 1/3 skutečně vyplacených částek podle § 24 odst. 9, z.č. 168/1999 Sb. § 2910 o.z. Žalovaný zůstal nečinný, soudní písemnosti se dostaly do sféry jeho vlivu, byly mu vhozeny do schránky, na obranu proti uplatněnému nároku ničeho netvrdil. Žalovaný na obranu proti uplatněnému nároku ničeho netvrdil. Soud tedy žalobě vyhověl a to i ohledně požadavku na zaplacení úroků z prodlení. Úroky z prodlení požaduje žalobkyně od dat uvedených ve výroku rozsudku, Lhůtu k plnění stanovil soud v zákonné délce. 21. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně požaduje pouze částku za zaplacený soudní poplatek.