6 C 215/2023-113 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. Smlouva je vedena pod [číslo] Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, Sazebník, Oznámení o úrokových sazbách. Žalovanému byl poskytnut neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal Úvěr čerpat jednorázově do [datum] a splatit jistinu Úvěru nejpozději k [datum] spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny Úvěru. Doba trvání Úvěru byla stanovena na 72 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 10% p.a., hodnotou RPSN 13,53%, přičemž výše měsíční (anuitní) splátky byla stanovena na 992 Kč. Od [datum] pak byl žalovaný povinen splácen vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny úvěru výše uvedenou anuitní splátkou vždy ke každému 15. dni kalendářního měsíce. Výše poslední splátky jistiny měla odpovídat částce nesplacené jistiny úvěru a nesplacených úroků. Žalovaný vyčerpal částku Úvěru dne [datum]. 2. Žalovaný povinnosti ze smlouvy o úvěru neplnil řádně a včas, dostal se do prodlení se splácením. Žalovaný se tímto omisivním právním jednáním dopustil porušení Smlouvy, neboť nesplnil povinnost splácet své závazky z poskytnutého Úvěru řádně a včas. Žalobkyně prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy o úvěru za okamžitě splatné, zaslala žalovanému dne [datum] dopis nadepsaný jako„ výzva k okamžitému splacení dluhu“, kde byl žalovaný informován, že v důsledku prodlení s úhradou splatných závazků žalovaného požaduje žalobkyně okamžité splacení všech svých úvěrových pohledávek. Ve výzvě byla stanovena lhůta pro zaplacení celé úvěrové pohledávky do [datum]. Žalovaný neuhradil ničeho. 3. Žalobkyně nárokuje zaplacení celkové částky 15 608,01 Kč, sestávající z jistiny ve výši 13 054,01 Kč a úvěrového poplatku ve výši 2 554 Kč. Podkladem pro výpočet úvěrových poplatků je Historický výpis k tomuto Úvěru ze dne [datum]. Tento výpis je automaticky generován speciálním softwarem žalobkyně, který reflektuje platby žalovaného k danému Úvěru a jejich řádný rozklad na jednotlivé složky úvěru (jistina, příslušenství, poplatky), v souladu s uzavřenou Smlouvou, dále reflektuje čerpání úvěru, splatnost jednotlivých splátek, počátek prodlení u splátek nezaplacených a vyměřování jednotlivých úvěrových poplatků. Poslední splátku žalovaný uhradil [datum]. Dále je žádán smluvený úrok kapitalizovaný ode dne následujícího po dni poslední úhrady, tedy od [datum] do vydání historického výpisu, tj. do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a také smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení do doby zaplacení. 4. K výzvě soudu doplnila žalobkyně tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně vycházela i informací poskytnutých spotřebitelem a také z informací, které aktivně zjišťovala a ověřovala ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, tedy z veřejných i neveřejných databází. Žalobkyně vzala v úvahu příjmy žalovaného, osobní situaci. Žalobkyně dospěla k závěru, že žalovanému je možné požadovaný aúvěr poskytnout. Ten jej také zpočátku řádně splácel. 5. K návrhu žalobkyně byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému řádným způsobem doručit. Platební rozkaz soud zrušil. 6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, zůstal nečinný, konkludentně tedy také souhlasil s rozhodnutím věci na základě listin. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti vyvěšovány na úřední desku. 7. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru a to podle konkrétních smluvních podmínek. Žalobní tvrzení prokazuje smlouva, standardní informace ke spotřebitelskému úvěru, všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, platný sazebník, oznámení o úrokových sazbách. Ve smlouvě jsou ujednání, která uvádí žalobkyně v žalobním tvrzení. Ve smlouvě byl sjednán úrok za čerpaný úvěr. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému by zaslána výzva k okamžitému splacení dluhu. Výši poplatků dokládá sazebník. Žalovaný zůstal nečinný. K žalobnímu tvrzení se nevyjádřil, netvrdil žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byl soudem k vyjádření vyzván. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalovaného, k jeho tíži jde skutečnost, že si nezajistí vyzvedávání písemností na adrese trvalého bydliště nebo neuvede v evidenci obyvatel adresu pro doručování. 8. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení. 9. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1806 o.z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. 11. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 12. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 13. Podle § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Podle § 1841 o.z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 16. Soud na základě provedených listinných důkazů uzavřel, že žaloba byla podána důvodně a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně a v souladu se zákonem sjednána smlouva úvěru. Žalobkyně dodržela potřebná upozornění pro spotřebitele. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když prostředky čerpané jako úvěr nevrátil ve sjednané lhůtě a neuhradil řádně sjednaný úrok a poplatky. Z důvodů porušení smluvních podmínek žalobkyně celý dluh - jistinu včetně úroků a poplatků zesplatnila. Žalovaný ani po výzvě dluh neuhradil. Soud tedy žalobě plně vyhověl a přiznal žalobkyni právo na zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Soud rozhodl v souladu s ustanovení § [číslo], § [číslo], § [číslo], § 1970 o.z. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalobce byl v tomto sporu plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč podle položky 2 bod 1 sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb.), odměna za zastupování ad