6 C 249/2022-107 — Okresní soud v Náchodě

1. Původní žalobce společnost [právnická osoba] domáhal na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o úvěru na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 364 459 Kč. 2. Soud žalobě vyhověl. Ještě před vyhlášením rozsudku došlo k zániku původního žalobce bez likvidace s účinností ke dni [datum]. Tato skutečnost nebyla soudu oznámena, respektive soud obdržel pouze oznámení, že k zániku žalující společnosti dojde, ale neobdržel informaci o realizovaném zániku společnosti. Toto oznámení bylo do konkrétního spisu založeno až s odvoláním do již vydaného rozsudku. Nový nástupce podal do rozsudku odvolání. Soud následně připustil vstup nového účastníka do řízení na straně žalobce a to společnost [právnická osoba] 3. Rozsudkem okresního soudu byl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum] zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Soud ve věci opětovně rozhodl a to postupem podle § 115a o.s.ř., neboť účastníci s tímto souhlasili konkludentně. 4. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila banka schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí, na základě dostatečných informací získaných z dostupných databází, z vlastních systémů i od žalovaného a s vynaložením maximálního úsilí, když využila veškerých zdrojů o majetkové situaci žalovaného. Z provedených zjištění bylo zřejmé, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet. 5. Ode dne čerpání úvěru se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 13,99 % ročně a dále byl dle smlouvy povinen platit poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Úroky i poplatky byly dle smlouvy připisovány k jistině úvěru a to vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce (kapitalizace). Žalovaný měl úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami, což řádně nečinil a dostal se do prodlení. Při prodlení se splácením byla [obec] spořitelna oprávněna požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím. Spořitelna rozhodla o zesplatnění úvěru k datu [datum]. Ke dni zesplatnění byla jistina vyčíslena na částku 374 742,05 Kč. Žalovaný po dni zesplatnění nezaplatil žádnou částku. Žalobce žádá k zaplacení dlužnou jistinu, úrok z úvěru ve výši 8,25% ročně ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení a zákonný úrok z prodlení také ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení. 6. [právnická osoba] postoupila pohledávku žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. 7. Žalovaný se k věci nevyjádřil, zůstal nečinný, konkludentně tedy také souhlasil s rozhodnutím věci na základě listin. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. 8. Ze smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru. Žalovanému byl úvěr poskytnut, což dokládá smlouva. Úvěr byl využit na konsolidaci úvěrů nebo půjček. Úvěrem, který je předmětem této žaloby byl splacen konsolidovaný úvěr u [právnická osoba] v částce 297 728 Kč. Zbývající částku úvěru mohl využít žalovaný bez určeného účelu. Způsob splácení úvěru je doložen přehledem, ze kterého jsou zřejmé realizované platby, vyčíslení dlužné částky ke dni zesplatnění. Zesplatnění úvěru je doloženo rozhodnutím [právnická osoba] ze dne [datum]. Pohledávka byla poskytovatelem úvěru postoupena žalobci. Smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek a doklad o zaplacení kupní ceny dokládají aktivní legitimaci žalobce. 9. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru výše označenou, na základě které poskytovatel úvěru poskytl žalovanému úvěr ve výši uvedené výše. Žalovaný řádně nesplácel a poskytovatel úvěru zesplatnil celý dluh k datu [datum]. Ke dni zesplatnění činí dluh žalovanou částku. Ode dne následujícího požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení a smluvený úrok z úvěru. 10. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1806 o.z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. 12. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 13. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 14. Podle § 122 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo smluvní pokutu. 15. Podle § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu. Žalobce unesl břemeno tvrzeni břemeno důkazní, předložené listiny tvoří logický celek se žalobním tvrzením, listiny dokládají žalobní tvrzení. Žalovaný neprokázal zaplacení dlužné částky. K tíži žalovaného jde i skutečnost, že si nezajistí vyzvednutí poštovních zásilek doručovaných do místa trvalého bydliště. Z uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 14 990 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 7 cit. vyhl. je odměna advokáta za 3 úkony po 9 820 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, písemná žaloba), tedy 29 460 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál je za tři úkony po 300 Kč, tedy 900 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 51 725,60 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. 19. Další náklady řízení a to náhrada za soudní poplatek z odvolání a za další realizované úkony nebyly žalobci přiznány, neboť vznik těchto nákladů zavinil sám žalobce respektive původní žalobce. Dle názoru soudu bylo povinností žalobce (ať již původního nebo jeho nástupce) sdělit tuto skutečnost soudu v konkrétním řízení a nikoliv pouze předem hromadným podáním pro soud bez uvedení konkrétního ří