60 C 21/2022-41 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Žalobkyně poskytla žalované na účet jednorázový úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná úvěr částečně splácela, když na splátkách bylo uhrazeno 23 194,28 Kč. Žalovaná byla vyzývána k uhrazení zbylé částky, a to naposledy výzvou dne [datum]. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaná je občanem Slovenské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 7 a), b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soud je soudem místa plnění. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9/1 o. s. ř., jeho místní příslušnost se podává z citovaného čl. 5 Nařízení. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany měly v době uzavření smlouvy sídlo (místo podnikání) v České republice, kde se nachází i místo plnění, takže cizí prvek vnesený do vztahu občanstvím žalovaného nemůže svou intenzitou toto převážit. 3. V řízení soud vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky platebním rozkazem ze dne 20. 10. 2022, č. j. [číslo jednací], který se žalované nepodařilo doručit. Následně byl platební rozkaz dne 10. 11. 2022 usnesením č. j. [číslo jednací] zrušen. 4. Žalovaná se k žalobě následně vyjádřila dne [datum] s tím, že uznala jistinu a požádala o možnost dlužnou částku uhradit formou splátek. Co se týče úroků, uvedla, že s těmi nesouhlasí, jelikož jí žalobkyně nedokázala sdělit jejich výši, ač o to žalovaná žádala. K žádosti žalované se vyjádřila žalobkyně s tím, že s úhradou formou splátek souhlasí a zároveň vzala svoji pohledávku zpět, a to co se týče úroků, požádala tak o zastavení. 5. Podle § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, rozhodne soud v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 6. Dříve, než bylo ve věci samé zahájeno jednání a pravomocně rozhodnuto, vzala žalobkyně podáním doručeným soudu dne [datum] svůj návrh částečně zpět. Soud návrhu na částečné zpětvzetí návrhu výrokem I. vyhověl. 7. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř., rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). 8. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). 9. Podle § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání. 10. Vzhledem k tomu, že se nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit smír a vzhledem k tomu, že žalovaná nárok uznala v plné výši a soud rozhodl při splnění zákonných podmínek dle § 153a o.s.ř. rozsudkem pro uznání. 11. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, a to s přihlédnutím k ekonomické situaci žalované. S ohledem na ochranu oprávněných zájmů žalobkyně pak soud stanovil i sankci ztráty výhody splátek pro případ, že žalovaná tuto výhodu nevyužije. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 20 103,40 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 3 841 Kč, dále odměna advokáta dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z tarifní hodnoty 76 805,72 Kč (1 4 180 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 12 540 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 2 822,40 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 20 103,40 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, a to v měsíčních splátkách po částce 550 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém toto rozhodnutí nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek.