65 C 25/2022-58 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 90 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 5% ročně z částky 90 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu dlužné pohledávky vyplývající ze Smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní coby zapůjčitelem a žalovaným coby vydlužitelem dne [datum]. Na základě této Smlouvy o zápůjčce poskytla žalobkyně žalovanému v hotovosti peněžitou zápůjčku ve výši 100 000 Kč. Z poskytnuté zápůjčky byla ze strany žalovaného uhrazena pouze částka 10 000 Kč, a to v květnu 2022, z toho částka 3 000 Kč byla uhrazena na účet, zbývající částka 7 000 Kč byla uhrazena v hotovosti. Dle žalobkyně tedy zbývá ze strany žalovaného uhradit částku 90 000 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 5% ročně od [datum] do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] a [datum], avšak tyto výzvy se minuly účinkem, neboť nebyly žalovaným v úložní době vyzvednuty. 2. Žalovaný se k žalobě na výzvu soudu písemně nevyjádřil. Při jednání soudu konaném dne [datum] uvedl, že zápůjčka byla skutečně žalobkyní poskytnuta, použil ji na nákup auta, které však žalovaný v současné době nemá a naopak vymáhá peníze z jedné společnosti. Momentálně je na úřadu práce, není mu vyplácena žádná podpora v nezaměstnanosti, nemá tedy žádný příjem ani majetek větší hodnoty, od června by chtěl nastoupit do zaměstnání, které intenzivně shání, nemá však nic předjednáno, ví, že tedy není stoprocentní jistota, že by od června někam nastoupil. Pokud se to však podaří, měl by z čeho splácet splátky, o které by chtěl požádat při úhradě tohoto dluhu. V závěrečném návrhu žalovaný upřesnil výši měsíčních splátek, o které žádá, a to 7 500 Kč. 3. Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] č.l. 4 spisu (dále také jen„ smlouva“), má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy zápůjčku ve výši 100 000 Kč, která byla kryta směnkou na částku 100 000 Kč. Dle článku I. odstavce 4 smlouvy se vydlužitel se zapůjčitelem nedomluvil na úrocích ze zapůjčené částky. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni zápůjčku nejpozději do [datum], a to v jednotlivých splátkách po 10 000 Kč měsíčně s tím, že první splátka měla být uhrazena nejpozději [datum] a každá další splátka vždy nejpozději do 25. dne měsíce. Smluvní strany si dále sjednaly, že v případě, že nebudou splněny úhrady zapůjčené částky dle Smlouvy o zápůjčce, žalovaný se zavazuje platit žalobkyni ode dne poskytnutí půjčky do dne jejího vrácení úroky z dlužné částky ve výši 5% p.a. 4. Z výzvy k plnění ze dne [datum] č.l. 5 spisu a kopií obálek č.l. 6 – 6 p.v. spisu, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných pohledávek ze Smlouvy o zápůjčce, a to jednak doporučeným dopisem ze dne [datum] zaslaným na adresu [adresa], a jednak doporučeným dopisem ze dne [datum] zaslaným na adresu [adresa] Ani jedna z těchto výzev nebyla žalovanému doručena a v obou případech byla vrácena právní zástupkyni žalobkyně zpět. Žalovaný na dlužnou částku uhradil pouze částku 10 000 Kč a to v měsíci květnu 2022. 5. Z výtisku časových řad [příjmení] zveřejněných ČNB pro období března 2022 (č.l. 50-51 spisu) má soud za prokázané, že úroková sazba úvěrů pro domácnosti na spotřebu činila od 4,94% ročně do 10,89% ročně. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy zápůjčku ve výši 100 000 Kč, která byla kryta směnkou na částku 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni zápůjčku nejpozději do [datum], a to v jednotlivých splátkách po 10 000 Kč měsíčně s tím, že první splátka měla být uhrazena nejpozději [datum] a každá další splátka vždy nejpozději do 25. dne měsíce. V případě, že nebudou splněny úhrady zapůjčené částky dle Smlouvy o zápůjčce, žalovaný se zavázal platit žalobkyni ode dne poskytnutí půjčky do dne jejího vrácení úroky z dlužné částky ve výši 5% p.a. Z poskytnuté zápůjčky byla ze strany žalovaného uhrazena pouze částka 10 000 Kč, a to v měsíci květnu 2022. Žalovaný poté na dlužné pohledávky již ničeho neuhradil, a to ani po výzvách žalobkyně ze srpna 2022. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouva o zápůjčce vzniká tehdy, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 8. Podle § 2392 odst. 1 věty první občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Podle § 2394 občanského zákoníku, bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 10. Podle § 1931 občanského zákoníku, bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 13. Žaloba je zčásti důvodná. 14. Soud má za prokázané, že žalobkyně skutečně poskytla na základě Smlouvy o zápůjčce žalovanému peněžitou zápůjčku ve výši 100 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 10 000 Kč, což však žalovaný nečinil, když řádně a včas nehradil tyto sjednané splátky, vyjma jediné splátky ve výši 10 000 Kč v měsíci květnu 2022. Dle smlouvy měla být celá poskytnutá zápůjčka splacena nejpozději do [datum]. Celá zápůjčka je tedy splatná. Na jistině tak žalovaný dluží žalobkyni celkem 90 000 Kč, což ostatně žalovaný sám v tomto řízení potvrdil. V této části žaloby týkající se jistiny je tedy žaloba důvodná. 15. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství pohledávky spočívající v úroku z prodlení ve výši 5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, tomuto nároku žalobkyně soud mohl vyhovět pouze částečně. Dle Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] mohla žalobkyně v případě porušení splátkového kalendáře požadovat po žalovaném úroky z dlužné částky ve výši 5% ročně, a to ode dne poskytnutí půjčky do dne jejího vrácení. Žalobkyně však tohoto svého práva požadovat tento ujednaný úrok v tomto řízení nevyužila a namísto toho nárokovala po žalovaném úrok z prodlení ve výši 5% ročně. Vznik tohoto nároku na zaplacení úroku z prodlení je však dán až od počátku prodlení žalovaného s úhradou každé jednotlivé měsíční splátky dle ujednaného splátkového kalendáře, neboť žalobkyně nevyužila svého práva na odstoupení od Smlouvy o zápůjčce upraveného v ust. § 2394 občanského zákoníku. Žalobkyně sice dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě celé zbylé částky 90 000 Kč (když žalovaným v této době již bylo uhrazeno 10 000 Kč), nicméně ve smlouvě o zápůjčce nebylo stranami ujednáno právo věřitele (žalobkyně) na vyrovnání celé pohledávky v případě prodlení žalovaného s některou splátkou (§ 1931 občanského zákoníku). Pokud se tedy strany nedohodly, že při nesplnění jedné splátky je věřitel oprávněn žádat celý zbytek pohledávky najednou, tedy nesjednaly si ztrátu výhody splátek, neměla žalobkyně právo při prodlení žalovaného s úhradou některé splátky žádat splnění celé pohledávky. Nadto soud dodává, že výzvu ze dne [datum] nelze dle jejího obsahu považovat ani za odstoupení od Smlouvy o zápůjčce, nýbrž za klasickou předžalobní výzvu k plnění. Žalobkyně tak mohla požadovat po žalovaném úrok z prodlení vždy až ode dne následujícího po splatnosti každé neuhrazené měsíční splátky, tedy z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. Pokud pak jde o sazbu tohoto úroku z prodlení, je právem žalobkyně požadovat úrok z prodlení v sazbě nižší, než kolik činí zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala po žalovaném úrok z prodlení ve výši toliko 5% ročně, kdežto zákonný úrok z prodlení činil pro prod