8 C 54/2023-37 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 19.701 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný užíval na základě nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] na dobu určitou od [datum] do [datum], nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] na dobu určitou od [datum] do [datum] a nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] na dobu určitou od [datum] do [datum] byt [číslo] o velikosti 2+1 umístěný v 1. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa], [anonymizována tři slova]. Tvrdil, že žalovaný nehradil nájemné a úhrady spojené s užíváním bytu za měsíce 9 a 10/ 2019 (výše nájemného v jednotlivém měsíci činila 2.581 Kč, výše úhrad spojených s užíváním bytu činila 1.220 Kč) a celkem tak dluží 7.602 Kč. Dále tvrdil, že žalovaný užíval předmětný byt i po skončení platnosti uvedené nájemní smlouvy, bez právního důvodu, a to od [datum] do [datum], kdy došlo k předání předmětného bytu, aniž by za užívání bytu hradil předepsané úhrady, čímž se žalovaný na žalobci bezdůvodně obohatil, když za užívání bytu nehradil předepsané úhrady, a to v měsíci 12/ 2019 a 1, 2, 3 a 4/ 2020 s tím, že v měsíci 12/ 2019 bylo předepsáno nájemné ve výši 2.581 Kč, výše úhrad spojených s užíváním bytu činila 1.220 Kč a v měsících 1-4/ 2020 bylo předepsáno nájemné ve výši 3.344 Kč a výše úhrad spojených s užíváním bytu činila 1.220 Kč) celkem tedy výše bezdůvodného obohacení žalovaného, které mu vzniklo s užíváním bytu za uvedené období činí činila 22.057 Kč. Žalobce tvrdil, že oproti dlužnému nájemnému a úhradám ve výši 7.602 Kč byla započtena úhrada žalovaného z [datum] ve výši 4.000 Kč a výše dlužného nájemného a úhrad za služby tak činí 3.602 Kč, které bylo splatné do konce měsíce 10/ 2019 a žalobce proto nárokuje příslušenství, a to smluvní úrok z prodlení dle nájemní smlouvy ve výši 20 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdil, že oproti vzniklému bezdůvodnému obohacení ve výši 22.057 Kč byla žalobcem započtena úhrada žalovaného ve výši 3.500 Kč z [datum] a tzv. přeplatek za služby odebrané žalovaným v roce 2019 ve výši 4.985 Kč k datu [datum] a bezdůvodné obohacení žalovaného taky činí 13.572 Kč, k čemuž žalobce nárokuje zákonný úrok z prodlení od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po posledním měsíci (04/ 2020), ve kterém ke vzniku bezdůvodného obohacení žalovaného došlo, tedy od [datum], do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh však dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném řízení soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný užíval na základě nájemní smlouvu uzavřené dne [datum] na dobu určitou od [datum] do [datum], nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] na dobu určitou od [datum] do [datum] a nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] na dobu určitou od [datum] do [datum] byt [číslo] o velikosti 2+1 umístěný v 1. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa], [anonymizována tři slova] (prokazují nájemní smlouvy). Žalovaný neuhradil nájemné a úhrady spojené s užíváním bytu za měsíce září a říjen 2019, kdy výše nájemného činila 2.581 Kč a výše úhrad spojených s užíváním bytu činila 1.220 Kč, a celkem tak dluží žalobci na těchto platbách 7.602 Kč (prokazuje evidenční list nájemce a účtový list nájemného). Na tento dluh byla žalobcem započtena úhrada žalovaného z [datum] ve výši 4.000 Kč a výše dlužného nájemného a úhrad za služby tak činí 3.602 Kč. Žalovaný užíval předmětný byt i po skončení platnosti poslední nájemní smlouvy, a to v době od [datum] do [datum], kdy došlo k předání předmětného bytu (prokazuje předávací protokol bytového prostoru z [datum]). Za užívání bytu žalovaný nehradil předepsané úhrady, čímž žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení užíváním bytu v měsíci prosinec 2019 a leden, únor, březen a duben 2020 při obvyklé výši nájemného v roce 2019 ve výši 2.581 Kč, v roce 2020 ve výši 3.344 Kč a výši úhrad spojených s užíváním bytu 1.220 Kč, tedy v celkové výši 22.057 Kč, na které byla žalobcem započtena úhrada žalovaného ve výši 3.500 Kč z [datum] a přeplatek za služby odebrané žalovaným v roce 2019 ve výši 4.985 Kč k datu [datum]. Na bezdůvodné obohacení tak žalovanému zbývá uhradit 13.572 Kč. Žalovaný však na své dluhy až dosud ničeho neuhradil. 5. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Provedené důkazy pak nebyly žádnými jinými důkazními návrhy ze strany žalované co do jejich pravosti a pravdivosti zpochybňovány. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť v průběhu řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení došlo k uzavření smlouvy o nájmu bytu. Žalobce splnil svoji povinnost ze smlouvy tím, že přenechal žalovanému k užívání příslušnou bytovou jednotku, žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy o nájmu neplnil, když smluvené nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním bytu řádně a včas nezaplatil, a bytovou jednotku užíval i po skončení doby trvání nájmu. V dané procesní situaci bylo na žalovaném, aby tvrdil a následně taktéž i důkazně prokázal, že žalobci žalobní pohledávku, byť částečně, uhradil. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdil a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze sjednané smlouvy, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 3.602 Kč z titulu dlužného nájemného a úhrad spojených s užíváním bytu a částku ve výši 13.572 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobci zároveň vzniklo právo požadovat po žalovaném smluvní úrok sjednaný ve výši 20 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy nastala splatnost jednotlivých žalobcem uplatněných dílčích nároků vyplývajících z nájemního vztahu a bezdůvodného obohacení. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce, který byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náhradu za dvě paušální náhrady hotových výdajů podle vyhl. 254/2015 Sb. a to dle ustanovení § 2 odst. 3 ve výši 300 Kč za úkon. Účelné úkony byly dva a to sepsání předžalobní upomínky a sepsání žaloby. Na náhradu nákladů řízení je tedy přiznána částka 1.400 Kč. 11. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.