10 C 377/2023-24 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou uzavřela souladu s § 1903 zák. 89/2012 Sb. dohody o narovnání ze dne [datum] (dále jen„ Dohody“), v níž se žalovaná zavázala uhradit v ní specifikovanou částku, a to ve stanovených splátkách. Dále bylo ujednáno, že v případě prodlení s úhradou byť jediné splátky stane se splatnou celá dosud neuhrazená část dluhu. Žalovaná však neplnila svoji povinnost a dostal se do prodlení s úhradou splátek, v důsledku čehož se celá doposud neuhrazená částka stala bez dalšího splatnou. Splatnost žalovaného nároku je tedy určena dnem následujícím splatnosti splátky, s jejíž úhradou se žalovaná dostala do prodlení. Žalované byla zaslána předžalobní výzva dne [datum]. 2. V řízení soud vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky elektronickým platebním rozkazem ze dne 2. 11. 2023, [číslo jednací], který byl žalované doručen dne [datum]. Proti němu si žalovaná podala v zachované lhůtě odpor, který však relevantně neodůvodnila. 3. Součástí platebního rozkazu byla i výzva dle § 114b zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), aby se žalovaná pro případ podání odporu ve věci vyjádřila ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu s tím, že ve vyjádření je povinna uvést, zda nárok žalobkyně uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. Žalovaná byla poučena, že uzná-li nárok, rozhodne soud na tomto základě o věci samé (o její části nebo o jejím základu) rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř.). Dále byla žalovaná poučena, že jestliže nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinna ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, označit důkazy k prokázání svých tvrzení. K vyjádření musí připojit listiny, na něž se ve svém vyjádření odvolává. Nemůže-li žalovaná podat ve stanovené lhůtě písemné vyjádření ve věci samé, je povinna před uplynutím stanovené lhůty sdělit soudu, jaký vážný důvod jí v tom brání. Na výzvu soudu je povinna tvrzený vážný důvod prokázat. Žalovaná byla dále poučen, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Soud proto ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). 4. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř., rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). 5. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). 6. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 7. Podle § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání. 8. Žalovaná na výzvu soudu dle § 114b o. s. ř. ve stanovené lhůtě adekvátně nereagovala, proto ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. došlo ke vzniku fikce uznání žalovaného nároku. Soudu žalovaná netvrdila rozhodné skutečnosti vedoucí k závěru, že žalobou uplatněný nárok je zcela, popřípadě částečně nedůvodným. Žalovaná rovněž neoznačil žádné důkazy vedoucí k tomuto závěru. 9. Povinnosti vyjádřit se ve smyslu § 114b o. s. ř. dostojí žalovaný pouze tehdy, jestliže z jejího včasného podání vyplývá, že nárok, který byl proti němu uplatněn žalobou, zcela neuznává (což v daném případě nebylo splněno) a jestliže alespoň v základních obrysech vylíčí rozhodné skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, kteréžto povinnosti žalovaný také nedostál. Lze konstatovat, že odpor žalovaného neobsahuje údaje nutné ke splnění povinnosti kvalifikovaně se vyjádřit ve smyslu ustanovení § 114b o.s.ř., jelikož především neobsahuje údaje týkající se věci samé a má to tedy pro žalovaného stejné procesní následky, jako kdyby se vůbec nevyjádřil, proto ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř. došlo ke vzniku fikce uznání žalovaného nároku (viz např. i rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.5.2010, sp. zn. 26 Cdo 1265/2010, a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.8.2008, sp.zn. 21 Cdo 3597/2007). 10. Vzhledem k tomu, že se nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit smír a vzhledem k tomu, že k výzvě soudu dle § 114b o. s. ř. se ve stanovené lhůtě žalovaná nevyjádřila kvalifikovaným způsobem, došlo tak ke vzniku fikce uznání žalovaného nároku dle § 153a odst. 3 o.s.ř. a soud rozhodl při splnění zákonných podmínek dle § 153a o.s.ř. rozsudkem pro uznání. Lhůta k plnění byla určena jako obecná třídenní s ohledem na § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 521 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 069 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 1 200 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 521 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.