10 C 40/2024-49 — Okresní soud v Náchodě

1. Platební rozkaz ze dne , datum, byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované (§ 173 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).2. Žalobou se žalobkyně po žalované domáhala uhrazení částky 34 727 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku II. tohoto rozsudku. Uvedla, že v období 1.-, datum, byla žalovaná , podezřelý výraz, ve , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , adresa, (dále také jen ", Anonymizováno, "), konkrétně na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kde byly žalované poskytnuty , podezřelý výraz, služby. Dle zjištění oddělení , podezřelý výraz, pojišťoven , Anonymizováno, , žalovaná nebyla pojištěna na veřejném , podezřelý výraz, pojištění a na základě § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., má žalovaná jako , podezřelý výraz, zákonnou povinnost uhradit žalobci, jakožto poskytovateli , podezřelý výraz, služeb, cenu poskytnutých , podezřelý výraz, služeb. , Anonymizováno, proto dne , datum, vystavila žalované za poskytnuté , podezřelý výraz, služby fakturu, a současně , Anonymizováno, sepsala s žalovanou "Uznání dluhu a dohodu o jeho postupném plnění ve splátkách". Na základě uvedeného dokumentu byl potvrzen dluh žalované vůči , Anonymizováno, ve výši 102 727 Kč, přičemž před podpisem tohoto dokumentu uhradila žalovaná , Anonymizováno, v hotovosti částku 35 000 Kč, a zbývající dlužnou částku ve výši 67 727 Kč se žalovaná zavázala uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč vždy k 15. dni v měsíci, počínaje měsícem listopadem 2020. Na účet uhradila žalovaná postupně ještě částku 33 000 Kč , zbývá tedy uhradit celkem částku 34 727 Kč. K úhradě dluhu byla žalovaná písemně vyzvána předžalobní výzvou dne , datum, .3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, opakovaně se jí nedařilo doručit soudní písemnosti, proti ji soud ustanovil Usnesením č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, opatrovníka, a to , Jméno zainteresované osoby 1/0, , advokátku se , adresa, , , Anonymizováno, , adresa, .4. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se vyjádřil opatrovník žalované s tím, že souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.5. Vzhledem k tomu, že žalovaná je občanem Ukrajiny, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování o předmětném právu v jeho pravomoci. Dospěl k závěru, že tuto otázku nelze řešit podle zákona č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním (dále jen „ZMPS“), neboť dne , datum, byla v Kyjevě podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (dále jen „Smlouva“), uveřejněna pod č. 123/2002 Sb. m. s. – účinná od , datum, . Podle ustanovení článku 48/5 Smlouvy pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Věcná příslušnost Okresních soudů se pak podává z ustanovení § 9 občanského soudního řádu „a contrario“. Místní příslušnost podepsaného soudu je dána z toho důvodu, že v době zahájení řízení byl tento soud soudem místa bydliště žalovaného, kterému byla území České republiky udělena tzv. dočasná ochrana. Následně se soud zabýval otázkou, jakým právem se bude právní vztah řídit. Podle čl. 48/2 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. V daném případě tedy právním řádem České republiky. Nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, poskytovatel služby (žalobce) měl v době uzavření smlouvy sídlo a příjemce faktické i trvalé bydliště v České republice, kde se nachází i místo plnění; cizí prvek vnesený do vztahu státní příslušností žalovaného nemůže toto svou intenzitou převážit.6. Tvrzení žalobkyně se soudu podávají z jím provedených listinných důkazů, konkrétně z faktury č. , tel. číslo, ze dne , datum, , uznáním dluhu a dohody o jeho postupném plnění ve splátkách ze dne , datum, , úhrady dokladu ze dne , datum, , předžalobní výzvy ze dne , datum, . Uvedenými důkazy má soud shora popsaná tvrzení za zcela prokázaná a skutkový stav ve výše popsaném rozsahu za zjištěný.7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny.8. Opatrovník žalované ve svém podání ze dne , datum, uvedl, že se žalovanou taktéž pokusil kontaktovat, avšak neúspěšně. Z tohoto důvodu tak nemůže navrhnout ani relevantní důkazy. Uvedl, že ze spisového materiálu vyplývá, že žalovaná uzavřela dohodu o splátkách a stejným dokumentem uznala svůj dluh. Splátky po nějakou dobu pravidelně hradila, a dále, že je pravdou, že v dohodě o splátkách je zakotvena ztráta výhody splátek. Uvedl však, že sama žalobkyně tvrdí, že datum splatnosti bylo dne , datum, (s uvedením žalované částky) a to v předžalobní výzvě ze dne , datum, , která je ve spisu rovněž založena. Zde je uveden datum splatnosti zbývající – žalované části dluhu (34 727 Kč) na den , datum, . (Tato skutečnost je pak v rozporu s uvedenou dohodou o splátkách a tvrzením žalobkyně). Kdyby tomu tak bylo, vznesl opatrovník námitku promlčení.9. K tomuto se vyjádřila žalobkyně s tím, že jako datum splatnosti pohledávky žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedla: , datum, , když toto datum se odvíjelo od poslední splátky zaplacené žalovanou dne , datum, , když na základě ,,Uznání dluhu a dohody o jeho postupném plnění ve splátkách" se žalovaná zavázala hradit dluh v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč vždy k 15.dni v měsíci, a protože v měsíci říjnu 2021 nebylo ničeho uhrazeno, žalobkyně v souladu s uvedenou dohodou zesplatnila dluh k , datum, , když z důvodu administrativního pochybení bylo v Předžalobní výzvě ze dne , datum, chybně uvedeno datum splatnosti , datum, .10. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti.11. Žalobkyně poskytla žalovanému nutnou a neodkladnou , podezřelý výraz, péči, přičemž nárok na úhradu této péče má oporu v příloze č. , hodnota, zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění. Žalovaná zároveň s žalobkyní sepsala dne , datum, "Uznání dluhu a dohodu o jeho postupném plnění ve splátkách". Následně žalovaná dohodnuté splátky plnila, avšak poslední splátka byla uhrazena dne , datum, , když poté došlo ze strany žalované k zesplatnění dluhu k , datum, .12. Dle § 2053 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními. Soud nemohl přisvědčit námitce promlčení, když datum zesplatnění uvedený v předžalobní výzvě – , datum, byl administrativní chybou, přičemž k zesplatnění došlo k datu , datum, a dluh tak promlčení není. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná, proto žalobě vyhověl. Soud toto jednání posoudil dle § 13 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném , podezřelý výraz, pojištění, a contrario, ve spojení s § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických , podezřelý výraz, službách, kdy žalobkyně poskytla žalované péči, která není hrazena ze zákonného , podezřelý výraz, pojištění, a proto žalované vznikla povinnost žalobkyni uhradit částku, kterou na tuto péči vynaložila. Žalovaná navíc svůj dluh dle , datum, písemně uznala. Jelikož žalovaná neprokázala, že došlo k úhradě za poskytnuté služby ze strany žalované, soud má za to, že povinnost na straně žalovaného stále trvá, a proto ji zavázal k povinnosti k uhrazení celkové částky ve výši 34 727 Kč spolu s úroky z prodlení od uplynutí data splatnosti vystavené faktury. Lhůtu k plnění uložil soud jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů říze