6 C 383/2023-69 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částek uvedených ve výroku rozsudku z titulu nesplacení úvěru. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným [datum] smlouvu [číslo], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr s úvěrovým limitem 21 000 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy byly obchodní podmínky, které žalovaný obdržel před uzavřením Smlouvy a svým podpisem stvrdil, že byl s podmínkami seznámen a srozuměn. Spotřebitelský úvěr žalobkyně žalovanému poskytla v souladu se Smlouvou a Podmínkami. Žalovanému byl na bankovní účet, jehož číslo je uvedeno v žalobě poskytnut spotřebitelský úvěr prostřednictvím bezhotovostního převodu finančních prostředků v plné výši úvěrového limitu. Žalovaný se zavázal úvěr splácet a to jak jistinu úvěru, tak současně úroky a poplatky podle Smlouvy, v měsíčních anuitních splátkách, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byla Smlouva uzavřena. Výše anuitní splátky závisela na průběhu splácení. Veškeré splatné částky podle Smlouvy byla žalobkyně oprávněna inkasovat z běžného účtu žalovaného a byla oprávněna v den poslední splátky vyinkasovat veškeré své do toho dne neuhrazené pohledávky z poskytnutého úvěru. Strany sjednaly úrokovou sazbu úvěru ve výši 14,9% ročně. 2. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně vyhodnotila, že žalovaný je schopen úvěr splácet. K tomuto závěru došla na základě vyhodnocení poskytnutých informací, když porovnala příjmy, výdaje, životní náklady, výši úvěrové splátky. Žalobkyně provedla lustrace v dostupných rejstřících a registrech, ze kterých lze získat informace týkající se závazků žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného posuzovala žalobkyně individuálně a dospěla k závěru, že je schopen úvěr splácet. 3. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, což dokládá výpis z úvěrového účtu. Žalovaný byl v prodlení s úhradou více než dvou měsíčních splátek. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a dlužnou částku vzniklou z uvedené Smlouvy prohlásila za splatnou dopisem odeslaným žalovanému doporučenou poštou. 4. Žalovaný dluží žalobkyni částku 22 450,60 Kč, která je tvořena dluhem na jistině ve výši 18 031,30 Kč, poplatky ve výši 1 500 Kč, smluvním úrokem zkapitalizovaným za období uvedené ve výroku rozsudku na částku 1 962 Kč, zákonným úrokem z prodlení zkapitalizovaným za období uvedené ve výroku rozsudku na částku 957,30 Kč, spolu se smluvním úrokem ve výši 14,9% ročně z částky 19 531,30 Kč ode dne [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ze stejné částky za ode dne [datum] do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil a to ani po zaslání opakovaných upomínek. 5. Žalovaný se k věci nevyjádřil, zůstal nečinný, konkludentně tedy také souhlasil s rozhodnutím věci na základě listin. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. je doloženo. Žalovanému bylo doručováno do datové schránky, doručeno bylo fikcí. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalovaného, mohl a měl se s obsahem listin seznámit. Soud také zaslal žalovanému informaci o doručování listin na jeho e-mailovou adresu. Zásilka nebyla vrácena jako nedoručitelná. 6. Listinné důkazy a to žádost o poskytnutí úvěru, smlouva o úvěru, všeobecné obchodní podmínky, předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru, úvěrové obchodní podmínky žalobkyně prokazují uzavření smlouvy tak, jak tvrdí žalobkyně. Uzavření smlouvy dokládá také záznam o podpisu klienta. Poplatky jsou doloženy sazebníkem banky. Podmínky úvěru byly ve smlouvě řádně sjednány. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dokládají informace z Credit Bureau, listiny vyhodnocující úvěruschopnost žalovaného. Poskytnutí úvěru dokládá výpis z účtu. Úvěr ve sjednané výši byl žalovanému poskytnut dne [datum] převodem na jeho účet. Upomínky dokládají tvrzení o tom, že žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel. Žalobkyně doložila dopis obsahující oznámení o zesplatnění úvěru a doklad o odeslání – dodejku. 7. Právní poměry mezi žalobkyní a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 9. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 10. Podle § 122 odst. 4 z.č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 11. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy. Žalobkyně unesla břemeno tvrzení i důkazní břemeno. Žalovaný zůstal nečinný, proti uplatněné pohledávce ničeho netvrdil, nedoložil jakoukoliv úhradu ze žalované částky. K jeho tíži jde i skutečnost, že si nezajistí vyzvedávání písemností doručených do jeho datové schránky. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalovaného a jsou považovány za doručené. Žalobkyně své nároky doložila a proto jí soud v celém rozsahu vyhověl. Protože žalovaný svoji povinnost z výše uvedené smlouvy neplnil řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výše obchodního úroku byla sjednána ve smlouvě. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády. 12. Podle ustanovení § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 14. Úrok z prodlení je žádán v zákonné výši. Smluvní úrok je žádán v souladu se smluvním ujednáním a s ustanovením z.č. 257/2016 Sb. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalobce byl v tomto sporu plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč podle položky 2 bod 1 sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb.), odměna za zastupování podle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní pomoci po 300 Kč, tj. 900 Kč, paušální náhrada podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po 100 Kč a 21% daň z přidané hodnoty, celkem tedy 2 252 Kč a jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 /1 o.s.ř.) Náklady jsou splatné ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. 16. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, i když není podána přímo na elektronickém formuláři, neboť žalující podává obdobné žaloby opakovaně (během posledního roku u podepsaného soudu bylo podáno více jak 10 obdobných žalob), uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, údajích o uzavřené smlouvě, výši dlužných částek. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.