6 C 403/2024-50 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobce společností , Anonymizováno, a žalovanou, když žalovaná se zavázala uhradit jednak poskytnuté peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a dále sjednaný smluvený poplatek 6 589 Kč, tedy celkem částku 21 589Kč. poplatek představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za poskytnutí úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku. Vše bylo splatné dne , datum, .2. Žalovaná úvěr a sjednané poplatky ve lhůtě splatnosti neuhradila. Na pohledávku uhradila částku ve výši 0,00 Kč. Ode dne , datum, je žalovaná v prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 21 589 Kč.3. Poskytovatel úvěru postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými žalobci rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Dílčí smlouvou postoupení pohledávek ze dne , datum, byla postoupena pohledávka za žalovanou. Postoupení se stalo účinným okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek, tedy ke dni , datum, . Žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky přípisem z , datum, . Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku 37 852,56 Kč.4. Žalobce požadoval úhradu nesplacené jistiny ve výši 15 000 Kč, z nesplaceného poplatku ve výši 6 589 Kč, postoupeného smluvního úroku po revizním přepočtu ve výši 5 400 Kč od 18. 3. 2023 do 17. 3.2024 z jistiny, úroková sazba činila 36% ročně, dále poplatky za odeslání písemných upomínek v částce 500 kč, smluvní pokutu ve výši 863,56 Kč a účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 289 Kč. smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo postoupeno žalobci v kapitalizované výši, proto je takto uvedena částka 12 489 Kč sestávající z nesplaceného úroku 5400 kč, postoupených poplatků v částce 6589 Kč a postoupených poplatků za upomínání v částce 500 Kč. Žalobce dále žádal kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 404,11 Kč za období od 18. 3. 2023 do 11. 4. 2024 vypočtený z jistiny a dále zákonný úrok z prodlení z jistiny od , datum, . Žalobce nárokoval náhradu nákladů mimosoudního vymáhání za odchozí dopisy a hovory, včetně osobní návštěvy v celkové částce 289 Kč.5. Žalovaná porušila svou povinnost splatit sjednanou částku řádně a včas, proto žalobce žádal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta je žádána od prvního dne prodlení dlužníka, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru do , datum, . Žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši 863,56 Kč.6. Žalovaná byla vyzvána k dobrovolnému plnění předžalobní upomínkou.7. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. Žalobce již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání.8. Soud vyzval žalobce doložení důkazů, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Žalobce sdělil, že důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr nedisponuje. S ohledem na tuto skutečnost vzal žalobce částečně žalobu zpět, a to ohledně požadavku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 12 489 Kč a ohledně požadavku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 863,56 Kč. Soud řízení podle § 96 odst. 1,, právnická osoba, ,4 o.s.ř. částečně zastavil. Souhlas žalované nebyl nutný, ve věci dosud nebylo jednáno.9. Předmětem žaloby zůstala částka ve výši 15 000 Kč a dále požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení ze žalované jistiny a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky.10. Z listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Žalovaná uzavřela smlouvu o úvěru a zavázala se uhradit poskytnutou částku a sjednané poplatky za poskytnutí úvěru. Smlouva byla uzavřena elektronicky. Výpisem z účtu je prokázáno poskytnutí částky 15 000 Kč žalované, a to převodem na její účet.11. Žalobce nedoložil žádné konkrétní důkazy o tom, jakým způsobem byla úvěruschopnost žalované fakticky zkoumána. Žalobce ani netvrdí žádné skutečnosti o zkoumání úvěruschopnosti žalované. Na výzvu soudu žalobce uvedl, že žádnými důkazy nedisponuje.12. Po částečném zpětvzetí žaloby požaduje žalobce pouze úhradu nesplacené jistiny a zákonných úroků z prodlení a poplatků za náklady spojené s uplatněním pohledávky.13. Soud rozhodoval na základě předložených listinných důkazů a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou proto, že ze strany poskytovatele úvěrů, tj. ze strany právního předchůdce žalobce, nedošlo k pečlivému posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet, respektive žalobce o tomto tvrzení, které je pouze velmi obecné, nedoložil žádné důkazy, a to ani přes výzvu soudu. Právní předchůdce žalobce provedl dle svého tvrzení šetření možností žalovaného úvěr splácet pouze lustrací ve veřejně dostupných databázích. Ani toto tvrzení však ničím nedokládá. Soud nezjistil, z jakých konkrétních údajů poskytovatel úvěru vycházel, jaké skutečnosti bral v úvahu. Posouzení schopnosti klienta splácet spotřebitelský úvěr je však nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním případně v domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. To podle názoru soudu právní předchůdce učinil chybně, nedostatečně, respektive není prokázáno, že by tak vůbec činil. Důkazy, které by dokládaly tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného úvěr splatit, žalobce nepředložil. Z tohoto důvodu považuje soud úvěrovou smlouvu za neplatnou.14. Právní předchůdce žalobce si tedy počínal nezodpovědně, když finanční situaci žalovaného posoudil jako situaci, za které bude žalovaný schopen podmínky úvěrové smlouvy plnit. Neplatnost smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Jde o neplatnost absolutní podle § 588 o.z. vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek. V případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není totiž neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud byl proto povinen zabývat se otázkou platnosti smlouvy i bez návrhu žalovaného.15. Soud posuzoval nárok žalobce podle následujících ustanovení.16. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 ods.t 2 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 ods.t 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návr