8 C 112/2024-55 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím z titulu nesplacené jistiny, poplatků za pojištění, nákladů na vymáhání a smluvní pokuty vyplývající ze smlouvy o poskytnutí úvěru č. , hodnota, , kterou účastníci uzavřeli dne , datum, a na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím 96 pravidelných měsíčních splátek po , částka, společně s úrokem ve výši 25,69 % ročně. Jelikož žalovaný podmínky poskytnutého úvěru řádně nesplácel, když na svůj dluh uhradil pouze , částka, , žalobce prohlásil poskytnutý úvěr za splatný ke dni , datum, s tím, že na jistinu zbývalo uhradit , částka, , na poplatky za pojištění , částka, , na náklady na vymáhání , částka, a na smluvní pokuty , částka, . Žalovaný přes opakované výzvy na svůj dluh ničeho neuhradil a dosud tak dluží žalobci , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez řádné omluvy nedostavil.3. Ze smlouvy o účelovém úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému účelový úvěr ve výši , částka, při úrokové sazbě 25,69 % ročně, přičemž žalovaný se jej zavázal splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po , částka, . Přílohou č. , hodnota, má soud za prokázané, že poskytnutá část jistiny ve výši , částka, bude použita na úhradu jistiny ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené s žalobcem dne , datum, , poskytnutá část jistiny ve výši , částka, bude použita na úhradu jistiny ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené s žalobcem dne , datum, a část úvěru ve výši , částka, bude poskytnuta neúčelově na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce vycházel z informací o žalovaném, dle kterých byl zaměstnán u Technických služeb , adresa, s čistým měsíčním příjmem , částka, , příjem ostatních členů domácnosti byl , částka, , byl ženatý, měl základní vzdělání, neměl vyživovací povinnost.4. Z výzvy ke splacení celého úvěru z , datum, a podacím archem z , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky , částka, do 14 dnů od zaslání výzvy.5. Z výzvy k plnění z , datum, a podacím archem z , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky , částka, s upozorněním na připravenost vymáhání nároku soudní cestou.6. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalobce posuzoval úvěruschopnost spotřebitele zjišťováním jeho kreditního skóre, metodikou MSL, registry SOLUS, NRKI a lustrací CEE a ISIR, jehož výstupem byla hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky.7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, prostřednictvím kterého mělo dojít ke konsolidaci závazků žalovaného u žalobce, a na základě kterého se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, při úrokové sazbě 25,69 % ročně, přičemž žalovaný se jej zavázal splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po , částka, s tím, že část poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, bude použita na úhradu jistiny ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne , datum, , část peněžních prostředků ve výši , částka, bude použita na úhradu jistiny ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne , datum, a část úvěru ve výši , částka, bude poskytnuta neúčelově na bankovní účet žalovaného. Žalovaný však poskytnutý úvěr nehradil řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze , částka, , proto žalobce využil svého práva a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, , která představuje neuhrazenou jistinu ve výši , částka, , poplatek za pojištění , částka, , náklady na vymáhání , částka, a smluvní pokuty , částka, . Žalobce opakovaně vyzval žalovaného k vrácení dlužné částky.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též jen jako „s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.16. V daném případě soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., která je neplatná, neboť žalobce neprovedl řádné šetření dle § 86 odst. 1 s. ú., neboť vycházel především z údajů, které mu poskytl žalovaný, zabýval se v zásadě pouze příjmy žalovaného, aniž si řádně ověřil rozsah jeho závazků. Ostatně žalobce k prokázání těchto tvrzení nepředložil jediný důkaz, odkazoval pouze obecně na to, že provedl lustrace ve všech dostupných databázích, aniž soudu tuto skutečnost prokázal. Rovněž ze samotného procesu uzavření smlouvy vyplývá, že žalovaný měl potíže se splácením dvou závazků ze smluv o úvěru uzavřených o sedm, resp. tři měsíce dříve s žalobcem, proto požádal žalobce o konsolidaci svých závazků, načež mu žalobce poskytl neúčelově dalších , částka, , čímž opět zvýšil jeho úvěrové zatížení, které již před uzavřením smlouvy převyšovalo úvěrové možnosti žalovaného.17. Pokud tedy žalobce za těchto okolností poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 s. ú. Na danou neplatnost není možné pohlížet jako na neplatnost relativní. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.18. Dle smlouvy o úvěru žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , na které žalovaný dle právně významných tvrzení vrátil žalobci , částka, . Jelikož žalovaný ve sjednané lhůtě ani později žalobci poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Soud proto ulož