8 C 249/2024-67 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 18.667 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne , datum, Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobcem Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, na základě které byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , dle které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 17.000 Kč, které mu byly dne , datum, vyplaceny na běžný účet. Tvrdil, že žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet společně s úrokem ve výši 17,4 % ročně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 1.275 Kč vždy k 13. dni měsíce počínaje dnem , datum, . Dále tvrdil, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, když na splátku splatnou ke dni , datum, neuhradil. Žalobce proto v souladu s obchodními podmínkami žalobce rozhodl dne , datum, o zesplatnění úvěru. Dále žalobce tvrdil, že v rámci uzavřené Rámcové smlouvy ze dne , datum, byl žalovanému zřízen běžný účet č. , č. účtu, , na kterém se žalovaný zavázal disponovat s penězi jen do výše dostupného zůstatku s tím, že pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván. Navzdory shora uvedenému se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 289 Kč. Dále tvrdil, že žalovaný v rámci uzavřené Rámcové smlouvy uzavřel s žalovaným dne , datum, Dodatek č. , hodnota, , na základě kterého se žalobce zavázal vést pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, , na kterém se žalovaný zavázal disponovat s penězi jen do výše dostupného zůstatku s tím, že pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván. Navzdory shora uvedenému se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 1.278 Kč. Dále tvrdil, že žalovaný v rámci uzavřené Rámcové smlouvy uzavřel s žalovaným dne , datum, Dodatek č. , hodnota, , na základě kterého se žalobce zavázal vést pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, , na kterém se žalovaný zavázal disponovat s penězi jen do výše dostupného zůstatku s tím, že pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván. Navzdory shora uvedenému se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 100 Kč. Žalovaný přes opakované výzvy na svůj dluh ničeho neuhradil a dosud tak dluží žalobci 18.667 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez řádné omluvy nedostavil.3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci uzavřeli dne , datum, Rámcovou smlouvu č. , hodnota, (dále též jen jako „Rámcová smlouva“), na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. , č. účtu, (prokazuje rámcová smlouva na č.l. 42-43 spisu). Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobcem Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, na základě které byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , dle které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 17.000 Kč, které mu byly dne , datum, vyplaceny na běžný účet (prokazuje výpis z běžného účtu na č.l. 52 spisu) a které se žalovaný zavázal žalobci vrátit společně s úrokem ve výši 17,4 % ročně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 1.275 Kč vždy k 13. dni měsíce počínaje dnem , datum, (prokazuje Dodatek č. , hodnota, na č.l. 44-46). Dále tvrdil, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, když na splátku splatnou ke dni , datum, ničeho neuhradil (prokazuje přehled plateb na č.l. 49 spisu). Žalobce proto v souladu s obchodními podmínkami žalobce rozhodl dne , datum, o zesplatnění úvěru (prokazuje výzva k zaplacení dluhu na č.l. 50 spisu). Žalovaný se na běžném účtu č. , č. účtu, dostal do nepovoleného debetu ve výši 289 Kč, který až dosud nevyrovnal (prokazuje výpis z účtu na č.l. 54). Žalobce dále dne , datum, uzavřel s žalovaným Dodatek č. , hodnota, , na základě kterého se žalobce zavázal vést pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, , na kterém se žalovaný dostal do nepovoleného debetu ve výši 1.278 Kč, který až dosud nevyrovnal (prokazuje Dodatek č. , hodnota, na č.l. 47 a výpis z účtu na č.l. 51). Žalobce dále uzavřel s žalovaným dne , datum, Dodatek č. , hodnota, , na základě kterého se žalobce zavázal vést pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, , na kterém se žalovaný dostal do nepovoleného debetu ve výši 100 Kč, který až dosud nevyrovnal (prokazuje Dodatek č. , hodnota, na č.l. 48 a výpis z účtu na č.l. 53). Žalovaný přes výzvy žalobce na svůj dluh ničeho neuhradil a dosud tak dluží žalobci 18.667 Kč (prokazuje výzva k zaplacení dluhu na č.l. 50 spisu).4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.7. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též jen jako „s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena formou Dodatku č. , hodnota, , jedná o platný smluvní závazek.12. V daném případě soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., která je neplatná, neboť žalobce neprovedl řádné šetření dle § 86 odst. 1 s. ú., neboť vycházel především z údajů, které mu poskytl žalovaný, zabýval se v zásadě pouze příjmy žalovaného, aniž si řádně ověřil rozsah jeho závazků. Ostatně žalobce k prokázání těchto tvrzení nepředložil jediný důkaz, odkazoval pouze obecně na to, že provedl lustrace ve všech dostupných databázích, aniž soudu tuto skutečnost prokázal.13. Pokud tedy žalobce za výše popsaných okolností poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 s. ú. Na danou neplatnost není možné pohlížet jako na neplatnost relativní. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a i