8 C 86/2024-51 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím z titulu nesplacené jistiny, poplatků za pojištění, nákladů na vymáhání a smluvní pokuty vyplývající ze Smlouvy o hotovostním úvěru č. , hodnota, , kterou účastníci uzavřeli dne , datum, a na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po , částka, společně s úrokem ve výši 13,49 % ročně počínaje dnem , datum, s poplatkem za zprostředkování úvěru , částka, . Jelikož žalovaný podmínky poskytnutého úvěru řádně nesplácel, když na splátku dne , datum, bylo žalovaným uhrazeno , částka, , žalobce prohlásil poskytnutý úvěr za splatný ke dni , datum, s tím, že na jistinu zbývalo uhradit , částka, , na smluvní úrok , částka, a na smluvní pokutu , částka, . Žalovaný přes opakované výzvy na svůj dluh ničeho neuhradil a dosud tak dluží žalobci , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez řádné omluvy nedostavil.3. Ze smlouvy o hotovostním úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že účastníci uzavřeli prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, při úrokové sazbě 13,49 % ročně, přičemž žalovaný se jej zavázal splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po , částka, .4. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, z , datum, soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce vycházel z informací o žalovaném, dle kterých byl zaměstnán u , právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem , částka, , vedlejší příjem měl , částka, , žil s partnerkou ve vlastním bytě nebo domě bez hypotéky, neměl vyživovací povinnost, na úvěry vynakládal celkem , částka, . Ověřený příjem měl ve výši , částka, . Žalovaný splácel kreditní kartu s limitem , částka, při výši splátky , částka, , úvěr ze stavebního spoření ve výši , částka, při výši splátky , částka, a spotřebitelský úvěr ve výši , částka, při výši splátky , částka, .5. Z potvrzení o vyplacení úvěru č. , hodnota, z , datum, soud zjistil, že žalobce žalovanému dne , datum, vyplatil , částka, .6. Z listiny označené jako Splátkový kalendář soud zjistil, že žalovaný na úvěr zaplatil celkem , částka, , zbývá mu zaplatit , částka, .7. Z listiny označené jako „Ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru“ z , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky , částka, do 10 dnů, neboť poskytnutý úvěr byl z důvodu řádného neplacení splátek zesplatněn. Současně byl žalovaný upozorněn na připravenost vymáhání nároku soudní cestou.8. Z výpisu zahájených exekucí soud zjistil, že na osobu žalovaného jsou vedeny dvě exekuce zahájené v roce 2024 pro dluhy v celkové výši , částka, .9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci uzavřeli dne , datum, Smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po , částka, společně s úrokem ve výši 13,49 % ročně počínaje dnem , datum, s poplatkem za zprostředkování úvěru , částka, . Žalovaný však poskytnutý úvěr nehradil řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze , částka, , proto žalobce využil svého práva a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, , která představuje neuhrazenou jistinu ve výši , částka, , smluvní úrok ve výši , částka, a smluvní pokutu , částka, . Žalobce vyzval žalovaného k vrácení dlužné částky, žalovaný však poté na svůj dluh ničeho neuhradil. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce provedl šetření úvěruschopnosti žalovaného, kdy vycházel z informací, dle kterých byl žalovaný zaměstnán u , právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem , částka, , žil s partnerem ve vlastním bytě nebo domě bez hypotéky, neměl vyživovací povinnost, na úvěry vynakládal celkem , částka, . Žalovaný splácel kreditní kartu s limitem , částka, při výši splátky , částka, , dále úvěr ze stavebního spoření ve výši , částka, při výši splátky , částka, a spotřebitelský úvěr ve výši , částka, při výši splátky , částka, .10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též jen jako „s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.18. V daném případě soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., která je neplatná, neboť žalobce neprovedl řádné šetření dle § 86 odst. 1 s. ú., neboť vycházel především z údajů, které mu poskytl žalovaný, zabýval se v zásadě pouze příjmy žalovaného, aniž si řádně ověřil rozsah jeho závazků. Ostatně žalobce k prokázání těchto tvrzení nepředložil jediný důkaz, odkazoval pouze obecně na to, že provedl lustrace ve všech dostupných databázích, aniž soudu tuto skutečnost prokázal. Současně je zřejmé, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru v situaci, kdy již splácel tří předchozí závazky ze smluv o úvěru uzavřených s žalobcem s celkovou výší úvěrového zatížení přesahující , částka, při výši splátky , částka, , načež mu žalobce poskytl neúčelově dalších , částka, , čímž opět zvýšil jeho úvěrové zatížení, které již před uzavřením smlouvy převyšovalo úvěrové možnosti žalovaného. To ostatně dokresluje skutečnost, že v současné době jsou na osobu žalovaného vedeny dvě exekuce pro dluhy v celkové výši , částka, .19. Pokud tedy žalobce za výše popsaných okolností poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 s. ú. Na danou neplatnost není možné pohlížet jako na neplatnost relativní. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální