14 C 211/2025-33 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10 518 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že smlouva o úvěru byla uzavřená se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , zapsaného v OR vedeném , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, , sídlem , adresa, . Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , jako postupitelem a společností , Jméno žalobce, ., se sídlem , adresa, , IČ , IČO žalobce, , jako postupníkem a novým věřitelem. Obě smlouvy o postoupení pohledávek jsou součástí tohoto žalobního návrhu. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne , Anonymizováno, úvěr ve výši 8 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne , Anonymizováno, . Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2399.64 Kč, a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 118.36 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své , Anonymizováno, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS, v tomto případě je kód , Anonymizováno, . Autorizační kód je přidělen žalovanému na základě žádosti o úvěr na jeho verifikovaný mobilní telefon. SMS Kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne , Anonymizováno, . K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobce identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Jako variabilní symbol, byl mezi stranami zvolen jako rodné číslo žalovaného. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne , Anonymizováno, . Poplatek za poskytnutí úvěru je stanoven dle článku II.2.b. smlouvy, kdy je poplatek stanoven jako vyšší než v případě řádného splácení, nicméně jelikož žalovaný překročil dobu splatnosti úvěru. Poplatek obecně pokrývá veškerou administrativní činnost. Spojenou s poskytováním úvěrů původním věřitelem, dále náklady vznikající původnímu věřiteli v související s hromadným nesplácením úvěrů v ČR, dále náklady na získání finančních prostředků pro poskytování koncových úvěrů úvěrovaným osobám a zamýšlenou drobnou marži pro původního věřitele. Žalobce dále sděluje, že žalovaný dal souhlas se zpracováním osobních údajů a také souhlas s nakládáním s jeho osobními údaji za účelem posuzování úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Po provedeném řízení dospěl soud z hlediska skutkového stavu věci k následujícím závěrům.Žalovaný prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobce provedl svoji registraci na těchto internetových stránkách a následně žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu na základě, které bylo žalovanému poskytnuto plnění v celkové výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit prostřednictvím splátek. Následně na bankovní účet žalovaného byla právním předchůdcem žalobce zaslána platba 8 000 Kč. Právní předchůdce žalobce peněžní prostředky žalovanému poskytl, aniž prováděl šetření, kterým by provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.). Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, když na svůj dluh ničeho neuhradil a právní předchůdce žalobce rozhodl o zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného k vrácení peněžních prostředků. Žalovaný však ani poté přes písemnou upomínku na dlužnou pohledávku právnímu předchůdci žalobce ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek převedena na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako „s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je zčásti důvodný. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.12. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., která je neplatná, neboť právní předchůdce žalobce neprovedl šetření