3 C 257/2025-22 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 58 408,55 Kč z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému. Žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a Smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Při uzavření Smlouvy bylo žalovanému přiděleno specifické číslo , hodnota, .Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr opakovaně až do sjednané výše 50 000,00 Kč (dále jen „úvěr“ nebo „jistina“), a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve Smlouvě (v Osobních podmínkách). Na základě uvedeného žalovaný čerpal úvěr v souladu se Smlouvou. Žalovaný vyčerpal celkem , hodnota, Kč.Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit právnímu předchůdci žalobce smluvní úrok ve výši sjednané ve Smlouvě. V souladu se Smlouvou a čl. 8. Smluvních podmínek byl žalovaný povinen hradit také poplatky a náklady. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas dle Smlouvy a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky (čl. 11.1 písm. c) Smluvních podmínek). Na základě této skutečnosti právní předchůdce žalobce v souladu s čl. 11.3 Smluvních podmínek zaslal žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil a úvěr byl v souladu se Smlouvou a s čl. 11.3 Smluvních podmínek zesplatněn ke dni , datum, . Žalobce je nadále oprávněn požadovat po žalovaném smluvní úrok z jistiny úvěru až do zaplacení. Žalobce požaduje úrok ve výši dnes odpovídající právní úpravě spotřebitelského úvěru. Žalobce je rovněž oprávněn požadovat po žalovaném také zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru a poplatků až do zaplacení. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 3 796,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení:- dlužné jistiny ve výši 48.785,97 Kč, - dlužného poplatku ve výši 1.200,00 Kč, - dlužného úroku z jistiny do zesplatnění , datum, ve výši 8.422,58 Kč, - kapitalizovaných úroků od , datum, do , datum, ve výši 4.548,07 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od , datum, do , datum, ve výši 2.867,95 Kč, dále žalobce požaduje rovněž zaplacení: - úroků ve výši 12,75% p.a. z dlužné jistiny ve výši 48.785,97 Kč od , datum, do zaplacení, - zákonných úroků z prodlení ve výši 12,75% p.a. z částky ve výši 49.985,97 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 48.785,97Kč a dlužného poplatku ve výši 1.200,00 Kč, od , datum, do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 4.548,07 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 12,75 % ročně počítaný z aktuální dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění , datum, do , datum, . Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.867,95 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně počítaný z aktuální dlužné částky ode dne následujícího po zesplatnění , datum, do , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce souhlasil s tímto postupem už v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Soud vyzval žalobce k doplnění tvrzení a doložení důkazů, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalobce na tuto výzvu reagoval svým přípisem ze dne , datum, tak, že právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, posoudil před jeho poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet. Při posouzení úvěruschopnosti vzal právní předchůdce žalobce v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (tj. ověření závazků žalovaného v bankovním a nebankovním registru klientských informací). Dále uvedl, že právní předchůdce žalobce zkontroloval bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů právnímu předchůdci, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce zkoumal a vyhodnocoval transakce na běžném účtu žalovaného. Z těchto údajů o příchozích a odchozích platbách právní předchůdce žalobce získal úplné ucelené informace o finanční situaci žalovaného, a to za dostatečné období. Z uvedených poznatků právní předchůdce žalobce zjistil, že žalovaný je schopen hradit úvěr ve výši poskytnutého limitu 50.000,00 Kč. Žalobce je tedy přesvědčen, že tvrdil a doložil, že právní předchůdce žalobce dostatečně zkoumal úvěruschopnost u žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru.5. Ze Smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal hradit ve prospěch právního předchůdce žalobce minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byl žalovaný povinen hradit, byl žalovanému sdělen každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalovanému dostupný online na účtu Creditea www.creditea.cz, o vystavení rozpisu plateb byl žalovaný vyrozuměn e-mailem. Minimální měsíční splátky byl žalovaný povinen uhradit vždy do data splatnosti dle rozpisu plateb a dle Smlouvy (Osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru).6. Smlouva o postoupení pohledávek prokazuje aktivní věcnou legitimaci žalobce.7. Z oznámení o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávek ze Smlouvy na žalobce.8. Z výzvy k plnění a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných pohledávek včetně narůstajícího úroku a úroku z prodlení.9. Žalobce nedoložil žádné konkrétní důkazy o tom, jakým způsobem byla úvěruschopnost žalovaného fakticky zkoumána. Žalobce pouze na výzvu soudu uvedl, že k ověření úvěruschopnosti žalovaného byl žalovaný lustrován v bankovním a nebankovním registru klientských informací.10. Soud rozhodoval na základě předložených listinných důkazů a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou proto, že ze strany poskytovatele úvěrů, tj. ze strany právního předchůdce žalobce, nedošlo k pečlivému posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet, respektive žalobce o tomto tvrzení, které je pouze velmi obecné, nedoložil žádné důkazy, a to ani přes výzvu soudu. Právní předchůdce žalobce provedl dle tvrzení žalobce šetření možností žalovaného úvěr splácet pouze tak, že provedl lustraci osoby žalovaného z veřejně dostupných databází. Ani toto tvrzení však ničím nedokládá. Soud nezjistil, z jakých konkrétních údajů poskytovatel úvěru vycházel, jaké skutečnosti bral v úvahu. Posouzení schopnosti klienta splácet spotřebitelský úvěr je však nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním případně v domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. To podle názoru soudu právní předchůdce učinil chybně, nedostatečně, respektive není prokázáno, že by tak vůbec činil. Důkazy, které by dokládaly tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného úvěr splatit, žalobce nepředložil. Z tohoto důvodu považuje soud úvěrovou smlouvu za neplatnou.11. Právní předchůdce žalobce si tedy počínal nezodpovědně, když finanční situaci žalovaného posoudil jako situaci, za které bude žalovaný schopen podmínky úvěrové smlouvy plnit. Neplatnost smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a