5 C 366/2025-53 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně podala proti žalovanému žalobu o vrácení poskytnutého úvěru. V žalobě uvedl, že žalovaný uzavřel dne , datum, se žalobkyní smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla částku 60 000 Kč. Žalovaný přezval závazek splatit úvěr v 96 měsíčních anuitních splátkách po 1 211 Kč, splatných vždy do 9. dne v měsíci. Žalovaný tento závazek porušil. Veškeré závazky žalovaného se staly splatnými dne , datum, . Žalovaný dosud žalobkyni dluží jistinu 55 172,45 Kč, kapitalizovaný běžný úrok 7 670,76 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 3 746,28 Kč a poplatky 1 800 Kč.2. Soud dospěl k názoru, že věc lze projednat a rozhodnout bez nařízení soudního jednání, pouze na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , Anonymizováno, a výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalobkyně žalovanému poskytla úvěr 60 000 Kč dne , datum, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 96 měsíčních splátkách ve výši 1 211 Kč.4. Ze žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalobce před uzavřením smlouvy řádně posoudil možnosti a schopnosti žalovaného úvěr splácet.5. Z oznámení o zesplatnění úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, odstoupila od smlouvy z důvodu porušení podmínek smlouvy ze strany žalovaného. Závazek žalovaného se stal splatným dne , datum, .6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále též jen jako „s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. V souzeném případě se žalobkyně po žalovaném domáhá podle shora citovaného ustanovení vrácení poskytnutých finančních prostředků, zaplacení poplatků a zaplacení úroků. Žaloba je zcela důvodná.10. Soud považuje za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla částku 60 000 Kč. Před uzavřením smlouvy v souladu se shora citovanými ustanoveními žalobce posoudila schopnost žalovaného úvěr řádně a včas vrátit. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr žalobkyni tak, jak se zavázal ve Smlouvě o úvěru, čímž porušil smluvní ujednání mezi účastníky Smlouvy. Ke dni , datum, se na základě porušení podmínek Smlouvy ze strany žalovaného a úkonu zesplatnění úvěru učiněného žalobkyní stal úvěr splatným. Žalobci porušením smluvních podmínek za strany žalovaného vznikl nárok na zaplacení nesplacené jistiny úvěru, poplatků a smluvních úroků.11. Podle § 1970 z. č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle uzavřené Smlouvy má žalobce nárok na zákonný úrok z prodlení ode dne vzniku prodlení se zaplacením úvěru až do zaplacení.12. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Protože žalobce žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslal na adresu pro doručování výzvu k zaplacení, jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a odst. 1 o.s.ř. Výše odměny za zastupování žalobce je vypočtena podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobci soud přiznal právo na náhradu odměny zástupce za 3 úkony po 3 380 Kč, náhradu za 3 režijní paušály po 450 Kč podle § 7 a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb., dále náhradu 21 % DPH a náhradu zaplaceného soudního poplatku 2 280 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.