15 C 61/2026-41 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhal na žalovaném zaplacení částky 700 188 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že žalobce uzavřel dne , datum, se žalovaným Smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatek ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouvu o zřízení zástavního práva k pohledávce, č. , č. účtu, , reg. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, dále jen „Smlouva“), na základě které žalovanému žalobce poskytl překlenovací úvěr ve výši 700 000 Kč, který byl klientem vyčerpán v plné výši dne , datum, . Dle části A., čl. III., odst. 1.1. Smlouvy se žalovaný zavázal splácet překlenovací úvěr na úvěrový účet č. , č. účtu, pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 180 Kč a ukládat vklady minimálně ve výši 2 100 Kč měsíčně, splatnými vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání překlenovacího úvěru. Dle odst. 1.2 pak od přidělení cílové částky splácet úvěr ze stavebního spoření splátkami ve výši 5 950 Kč měsíčně splatnými k 25. dni každého měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k přidělení cílové částky. V souladu s částí A., čl. V. Smlouvy, je žalovaný povinen hradit žalobci náklady úvěru, ke kterým patří mj. úhrady za poskytované služby, jejichž výše je stanovena v Sazebníku. Vzhledem k tomu, že ze strany žalovaného docházelo opakovaně k porušování smluvních ustanovení, ve smyslu nepoukazování smluvených splátek v řádném termínu, byl žalovaný upozorněn samostatným dopisem ze dne , datum, a vyzván ke splacení celého dluhu, a to v souladu s ustanovením části A., čl. VIII Smlouvy. Lhůta pro splacení dluhu byla žalovanému stanovena do , datum, , tímto dnem tedy nastala splatnost úvěru. Výzva byla žalovanému doručována na adresu bydliště. Po výzvě nebylo ničeho uhrazeno. Celková pohledávka žalobce ze smlouvy o úvěru (dále jen „pohledávka“) činila ke dni splatnosti - , datum, částku ve výši 722 537,03 Kč a byla tvořena těmito položkami: jistina ve výši 700 000 Kč, úhrady dle sazebníku 188 Kč (tato položka je ve struktuře petitu připočtena k jistině, není z ní však požadováno pohyblivé příslušenství), smluvní úrok do dne zesplatnění 22 349,03 Kč. Pohledávka dále narůstá o zákonné úroky z prodlení ve výši 11,5 % p. a. ze zůstatku jistiny ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky, tedy od , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nesporoval.3. Soud vyzval žalobce i žalovaného, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Soud má za prokázaný následující skutkový stav.5. Žalobce poskytl žalovanému překlenovací úvěr ve výši 700 000 Kč, který je specifikován v žalobním tvrzení. Žalobní tvrzení prokazuje Smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatek ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouva o zřízení zástavního práva, sazebník, obraty na kontě. Žalovaný se zavázal k plnění, jak je uvedeno v žalobním tvrzení. Žalovaný porušoval podmínky smlouvy, když nehradil sjednané platby v řádném termínu, a to ani po výzvě žalobce. Úvěr se stal splatným (prokazuje výzva ke splacení dluhu včetně kopie vrácené zásilky). Dlužná žalovaná pohledávka je prokázána obraty na kontě.6. Poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného. Zjistil měsíční příjmy žalovaného (viz. Potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti), jeho další závazky u jiných finančních institucí včetně historie jejich splácení (viz. analytický report), a jeho běžné výdaje (viz. žádost o poskytnutí úvěru). Ověření úvěruschopnosti žalovaného dále vyplývá protokolu o posouzení úvěru FO. I kdyby však soud dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, přesto by soud v daném případě nemohl dospět k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle obratů na kontě žalovaný hradil předepsané platby řádně cca po dobu 13 měsíců (od července 2023 do července 2024). Poté ještě po dobu cca 1 roku zasílal úhrady na sjednané platby nepravidelně (některé po upomínkách ze strany žalobce). S ohledem na skutečnost, že žalovaný po dobu více jak 1 roku hradil řádně své závazky ze smlouvy o překlenovacím úvěru, nelze uzavřít, že by zde byly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet, které by byly sto se projevit v podobě zákonné sankce - neplatnosti smlouvy (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 1819/2023).7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. Soud neshledává ve smlouvě žádná nepřiměřená ujednání. Požadovaný úrok odpovídá sazbám jiných poskytovatelů úvěrů v rámci smluv o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření. Podmínky úvěru byly žalovanému řádně a srozumitelně vysvětleny, jsou obsaženy ve smlouvě. Smlouva je v souladu § 2395 a násl. o. z. a s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru.8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost hradit platby sjednané ve smlouvě.12. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.13. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a s tím souvisejícími platbami. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.14. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 28 908 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 28 008 Kč