3 C 84/2026-110 – Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky v celkové výši 305 470,32 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , PSČ , adresa, (dále jen „, Anonymizováno, “), uzavřela se žalovaným dne , datum, Smlouvu o úvěru (dále jen „smlouva“), na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 332 000 Kč a za dohodnutých podmínek. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, případné další platby, úvěr byl splatný pro případ prodlení v souladu se Smlouvou. Spolu se splátkami úvěru se žalovaný ve Smlouvě zavázal hradit úroky z úvěru 10,99 % ročně. Tvrzené skutečnosti vyplývají z ustanovení Smlouvy o úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle Smlouvy, a tak , Anonymizováno, využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním, že dlužná částka bude zesplatněna ke dni , datum, . Pohledávka se tak stala splatnou k , datum, dle ustanovení Smlouvy. Celkový dluh žalovaného z výše uvedené Smlouvy tak k datu , datum, tvořila: - dlužná jistina 313 918,73 Kč složená z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 293 859,02 Kč a z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši 8 163,30 Kč, - úroky z prodlení ve výši 8 448,41 Kč, - poplatky (ceny) ve výši 3 448 Kč. Dne , datum, uzavřela , Anonymizováno, s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí ze shora uvedené Smlouvy, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne , datum, a pohledávky přešly na nového věřitele ke dni , datum, . Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu, a rovněž nikterak nereagoval na výzvy žalobce k úhradě dluhu, žalobci nezbylo než domáhat se úhrady své pohledávky soudní cestou. Dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní výzva dle §142a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Navzdory této výzvě však žalovaný neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj výslovný nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Proto soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně předvolán, žalobce se z jednání omluvil.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , dokladu o čerpání úvěru, obratové historie úvěru, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému bezhotovostním způsobem v rámci úvěru peněžní prostředky ve výši 332 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 091 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 10,99 % ročně s tím, že při řádném splácení a odpuštění splátek by se uplatnila zvýhodněná úroková sazba ve výši 10,30 % ročně. RPSN činila 11,74 %, při zvýhodněné úrokové sazbě by RPSN činila 11,02 %.5. Z upomínek a oznámení o zesplatnění úvěru a z Výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný řádně nesplácel ujednané splátky úvěru žalobce, proto byl právním předchůdcem žalobce upozorněn na povinnost uhradit dlužný nedoplatek splátek, jinak bude úvěr prohlášen za splatný. K zesplatnění úvěru došlo k datu , datum, . Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky včetně narůstajícího úroku a úroku z prodlení.6. Smlouva o postoupení pohledávek včetně její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, prokazují aktivní legitimaci žalobce.7. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce dne , datum, uzavřel s žalovaným Smlouvu, na jejímž základě poskytl žalovanému v rámci úvěru peněžní prostředky ve výši 332 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal úvěr vrátit právnímu předchůdci žalobce v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 091 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 10,99 % ročně s tím, že při řádném splácení a odpuštění splátek by se uplatnila zvýhodněná úroková sazba ve výši 10,30 % ročně. RPSN činila 11,74 %, při zvýhodněné úrokové sazbě by RPSN činila 11,02 %. Smluvní strany se dohodly, že pokud žalovaný nesplní svou povinnost uhradit příslušnou splátku dle úvěrové smlouvy včas, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Právní předchůdce žalobce k datu , datum, zesplatnil úvěr žalovaného, k tomuto datu jistina úvěru žalovaného činila 297 308 Kč. Pohledávka ze Smlouvy byla postoupena žalobci, žalovaný byl o postoupení pohledávek řádně informován. Žalobci tak dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbylé dlužné pohledávky dle Smlouvy. Žalovaný na dlužnou pohledávku již ničeho neuhradil, a to ani po výzvách. Žalobce před poskytnutím úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uvedl příjmy ve výši 18 000 Kč měsíčně, což bylo žalobcem ověřeno v bankovních výpisech. Ačkoli žalovaný ve své žádosti o úvěr uvedl výdaje ve výši 1 500 Kč, soud uplatnil normativní náklady na bydlení ve výši 12 295 Kč. Žalovaný dále uvedl, že není zatížen splátkami dřívějších úvěrů, žalobce však dotazem do , Anonymizováno, a vlastních systémů zjistil, že žalovaný splácí revolvingový úvěr v , Anonymizováno, s limitem 12 000 Kč a s orientační splátkou ve výši 360 Kč a úvěr pro fyzické osoby v , Anonymizováno, se splátkou 3 583 Kč (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován). Splátka nového úvěru činila 5 091 Kč měsíčně a nové splátkové zatížení tedy činilo 5 451 Kč. Žalovanému tak po odečtení nového splátkového zatížení zbyla k pokrytí životních nákladů částka 12 549 Kč měsíčně.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 332 000 Kč a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci, jemuž byly pohledávky postoupeny, vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. Žalobce řádně posoudil před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného. Úvěrová smlouva neobsahovala žádná zakázaná ani nepřiměřená ujednání. Úvěrová sazba i RPSN byla ujednána ve výši zcela obvyklé a odpovídající bankovním spotřebitelským úvěrům sjednaným v daném čase a místě.12. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečn