12 C 250/2020-33 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaný porušil podmínky smlouvy o úvěru tím, že nehradil dohodnuté splátky řádně a včas. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužen na jistině částku [částka], úvěrových poplatcích ve výši [částka], na smluvním úroku částku [částka] a na úroku z prodlení částku [částka], jejichž splatnost nastala dne [datum]. Od následujícího dne požadovala žalobkyně zaplacení úroků z úvěru ve výši 13,9% ročně z dlužné jistiny a úroků z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], úvěrových podmínek, sazebníku a oznámení úrokových sazeb má soud prokázáno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši [částka] se splatností vždy k 17. dni v měsíci, počínaje [datum]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,9% p. a. Bylo dohodnuto právo žalobkyně požadovat okamžité splacení celé části úvěru s příslušenstvím v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého závazku vůči žalobkyni. 4. Z interních účetních dokladů a žádosti o čerpání má soud prokázáno, že žalovaný o úvěr požádal dne [datum] a částka [částka] mu byla vyplacena téhož dne. 5. Z dopisu ze dne [datum] a dodejky má soud prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru do [datum]. 6. Z předžalobní upomínky a podacího archu má soud prokázáno, že zástupce žalobce dne [datum] vyzval žalovaného písemně ke splnění pohledávky žalobkyně plnění s upozorněním na možnost soudního vymáhání. 7. Nebylo tvrzeno, že by žalovaný počínaje [datum] hradil splátky úvěru řádně a včas, případně, že by žalobkyni uhradil žalovanou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru. 8. Z návrhu na rozhodnutí o poskytnutí osobního úvěru, prohlášení o zdravotním stavu ze dne [datum], potvrzení o výši příjmu, výpisu ze [příjmení] a CBCB má soud prokázáno, že žalobkyně vedle údajů poskytnutých žalovaným o jeho osobním stavu, počtu vyživovacích povinností a pravidelných výdajích, sama zjišťovala ohledně žalovaného i další informace pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a to ověřením výše příjmu v částce [částka] u zaměstnavatele [právnická osoba], [obec], ověřením u CBCB, že žalovaný nemá úvěry u žádného z bankovních poskytovatelů, a negativním výpisem z registru [příjmení]. 9. Dle ust. § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle § 1751 odst. 1 OZ lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 12. Dle § 1968 OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem (§ 1969 občanského zákoníku). 13. Dle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Na základě skutečností vyplývajících z předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši [částka] a dále platit poplatky dle sazebníku. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,9% ročně. Žalovaný úvěr vyčerpal, však řádně a včas nehradil splátky. Do prodlení se dostala počínaje splátkou splatnou dne [datum]. Žalobkyně proto v souladu se smluvními ujednáními vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celého úvěru, který na jistině činil [částka] a na úvěrových poplatcích částku [částka]. Právo na zaplacení úroku z prodlení má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku, když výše požadovaného úroku z prodlení byla stanovena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do zaplacení. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] [obec] plnění náhrady náklad řízení bylo určeno dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 16. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.