14 C 264/2020-22 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo]. Tuto smlouvu uzavřel žalovaný se [právnická osoba] dne [datum]. Žalovaný se zavázal uhradit touto smlouvou žalobkyni celkově částku [částka] v e 45 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Současně žalobkyně požadovala zaplacení náhrady nákladů řízení. Opatrovník žalovaného souhlasil pouze s jistinou ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od podání žaloby. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 25. 1. 2018 č.j. 15 Nc 753/2017-91 a z rozsudku KS v [obec] č.j. 24 Co 62/2018-110, který nabyl právní moci dne [datum] byl žalovaný omezen ve svéprávnosti, mimo jiné v právním jednání týkající se smluv o finanční službě a přesahující nakládání se jměním přesahujícím [částka] a to na dobu 3 let. Současně mu byl ustanoven opatrovník – Město Lysá nad Labem. Na jednání soudu dne [datum] navrhli oba účastníci shodně, aby soud schválil smír uvedeného znění. Podle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Podle ust. § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta prvá o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 99 odst. 1 věty první o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Podle § 99 odst. 2 věty první o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. Spisem zdejšího soudu sp.zn. 0P 111/2018 bylo prokázáno, že žalovaný byl omezen ve svéprávnosti. Předmětná smlouva uzavřená účastníky, jež je předmětem tohoto řízení ze dne [datum], je absolutně neplatným právním jednáním. Žalovaný sice nebyl k datu sjednání smlouvy formálně omezen ve svéprávnosti, ale k uvedenému datu byly rozpoznávací a ovládací schopnosti žalovaného vlivem duševní poruchy trvalého rázu, nikoliv přechodného charakteru, narušeny natolik, že ho činily neschopným právního jednání. Žalovaný nebyl schopen plnohodnotně chápat své závazky, nově vzniklé, ani jejich dopady, z důvodu duševní poruchy. Jedná se tak o neplatnost absolutní dle § 581 o.z., o čemž svědčí i závěry aktuální judikatury, včetně nálezu Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 2020/18 ze dne [datum], neboť nelze dovodit jeho vůli k uzavření smlouvy. Soud na základě žádosti účastníků rozhodl o schválení soudního smíru, když podle § 99 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), povaha věci takové uzavření soudního smíru připouští a jeho obsah není v rozporu s ustanovením § 581, § [číslo] ve spojení s § 2991 a násl. zák.č. 89/2012 Sb. Soud neshledal důvody, pro které by nebylo možné uvedený smír účastníků schválit. Účastníci řízení uzavřeli smír i ohledně nákladů řízení, i v této části byl smír účastníků soudem schválen.