5 C 252/2020-24 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdce - [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovanou na internetových stránkách společnosti, smlouvu o zápůjčce ze dne [datum]. Na jejím základě byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 8.000 Kč, a to převodem na její účet. Smluvní strany si dohodly (čl. 5 VOP), že smlouva o zápůjčce je považována za uzavřenou okamžikem, kdy je zápůjčka poskytnuta. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [právnická osoba]. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky dne [datum]. Žalovaná pak zápůjčku ani částečně nesplatila a dostala se tak do prodlení. [právnická osoba] pohledávku za žalovanou postoupila [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Společnost [anonymizována dvě slova] pak následně postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. <b>Soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> Mezi [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena prostředky komunikace na dálku (po internetu) smlouva o zápůjčce ze dne [datum]. Jejímu uzavření pak předcházelo zřízení uživatelského účtu pro žalovanou, kdy žalovaná na stránkách [anonymizováno] dne [datum] provedla registraci na webovém portálu společnosti. Registrací tak žalovaná sdělila [právnická osoba] své jméno a příjmení, rodné číslo, užívané telefonní číslo, skutečně užívanou emailovou adresu, číslo svého účtu a kód banky a požádala o poskytnutí zápůjčky ve výši 8.000 Kč. Zápůjčka byla žalované poskytnuta dne [datum] převodem na její účet vedený u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet]. Tato skutečnost byla ověřena výpisem z účtu žalované. Tuto zápůjčku se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky (poplatek však není předmětem žaloby) do [datum]. Žalovaná však zápůjčku ve lhůtě splatnosti do 9. 8. nesplatila. Žalobkyně se stala věřitelkou žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno přípisem ze dne [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaná na svůj dluh cokoliv zaplatila. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1968 o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem (§ 1969 občanského zákoníku). Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve světle citovaných právních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byla žalovaná s plněním své povinnosti již v prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.