5 C 295/2020-25 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno], typ [anonymizováno], r.z. [anonymizováno]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 2.030 Kč. Pojištění pak zaniklo uplynutím doby ke dni [datum]. Dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] činí 2.030 Kč. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán. Žalobkyně rovněž požaduje zaplacení částky 300 Kč jako úhradu sjednaných poplatků, tj. celkem 2.330 Kč. Žalobkyně z dlužného pojistného dále nárokuje úroky z prodlení v zákonné výši za dobu od [datum] do [datum], tj. celkem částku 234 Kč. Žalovaný na svůj dluh ani přes opakované upomínky ničeho nezaplatil. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. V řízení se přitom jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem [země]. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. V daném případě jsou jak Česká republika, tak [země] členy Evropské unie a pravomoc soudu je proto třeba posuzovat nejprve podle právních předpisů Evropské unie. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 14 bod 1. aniž je dotčen čl. 13 odst. 3, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána, neboť bylo zjištěno, že žalovaný se zdržuje na adrese uvedené shora. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 7 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého v případě jiné pojistné smlouvy, než je smlouva podle odstavce 2, mohou v souladu s článkem 3 strany zvolit pouze následující práva: a) právo jakéhokoli členského státu, v němž se nachází riziko v okamžiku uzavření smlouvy; b) právo země, v níž má pojistník své obvyklé bydliště; c) v případě životního pojištění právo členského státu, jehož je pojistník státním příslušníkem; V souzeném případě byla volba provedena ve všeobecných pojistných podmínkách podle písm. b) citovaného článku 7, a to výslovným odkazem na příslušná ustanovení českého právního řádu (čl. 2 podmínek). Rozhodné je tak právo české. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovil postupem dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř.. <b>Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> Mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva o komplexním pojištění vozidla – [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]. Jejím předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno], typ [anonymizováno], r.z. [anonymizováno], s počátkem pojištění dne [datum] na dobu určitou do [datum]. Žalovaný se zavázal zaplatit jednorázové pojistné ve výši 2.030 Kč. Žalovaný však toto pojistné nezaplatil. Žalobkyně proto žalovanému zaslala upomínku označenou jako pokus o smír ze dne [datum]. Žalovaný byl o zaplacení dlužného pojistného upomínán včetně nákladů spojených s vymáháním pojistného ve výši 300 Kč Celkem tedy 2.330 Kč (2.030 + 300). Žalovaný však na tento svůj dluh ani přes opakované upomínky ničeho nezaplatil. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 3 odst. 1 věta první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle § 12 odst. 1 písm. h) citovaného zákona pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a žalobě vyhověl, když výše dlužného pojistného pak odpovídá rozsahu a době trvání pojištění. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1968 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své povinnosti již v prodlení. Žalobkyně žádala přiznat úroky z prodlení jen za období od [datum] do [datum] ve výši 234 Kč. Žalobním petitem je soud vázán. Na základě shora uvedeného proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku (2.330 + 234). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.330 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.