9 C 122/2020-46 — Okresní soud v Nymburce

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, a to z titulu žalovaným neuhrazeného revolvingového úvěru ve výši [částka], poplatku za čerpání ve výši [částka], smluvního úroku ve výši 20 % měsíčně (vypočteného za období září až listopad 2019 na částku [částka]) a smluvní pokuty [částka], to vše na základě smlouvy o revolvingovém úvěr [číslo] ze dne [datum]. 2. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] soud zjistil, že smlouva měla být uzavřena dne [datum] a na jejím základě měl být žalovanému žalobkyní poskytnut úvěrový rámec [částka]. Výše prvního čerpání činila maximálně [částka] a jako účet žalovaného pro čerpání úvěru byl uveden účet č. [bankovní účet]. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za čerpání ve výši 20 % z daného čerpání (bod 5.1 smlouvy), smluvní úrok 20 % měsíčně (v případě zesplatnění úvěru dle bodu 6.6 smlouvy měl být úrok snížen na 15 % ročně dle bodu 6.1 smlouvy). Ve smlouvě byla dále účastníky sjednána smluvní pokuta [částka] za každý započatý měsíc prodlení žalovaného (bod 6.3 smlouvy). Vyčerpaný úvěr měl žalovaný splácet měsíčními splátkami ve výši 1/5 celkové dlužné částky tvořené vyčerpanou jistinou úvěru a neuhrazenými poplatky za čerpání, smluvním úrokem, úrokem z prodlení a smluvní pokutou, nejméně však [částka] měsíčně. Smlouva nebyla žalovaným podepsána, připojen byl pouze podpis osoby jednající za žalobkyni. 3. Žalobkyně dále předložila smlouvu o uživatelském účtu, která měla být mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena, přičemž z této listiny soud zjistil, že je podepsána rovněž pouze osobou jednající za žalobkyni, žalovaný smlouvu nepodepsal (dle žalobkyně měla být smlouva uzavřena distančně prostřednictvím internetových stránek žalobkyně). Žalobkyně k prokázání ověření totožnosti žalovaného předložila kopii občanského průkazu žalovaného. 4. Z výplatního lístku žalovaného za [anonymizováno] [rok] a z výpisu z účtu č. [bankovní účet], vedeného na jméno žalovaného (výpis z období [datum] – [datum]), soud zjistil, že výplata žalovaného za [anonymizováno] [rok] činila [částka] čistého (po provedených srážkách mu bylo vyplaceno [částka]), žalovaný byl poživatelem invalidního důchodu pro [anonymizována tři slova], přičemž v [anonymizováno] [rok] mu byl vyplacen invalidní důchod ve výši [částka]. 5. Z tabulky vyhotovené žalobkyní za účelem posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr (databáze žalobkyně) soud zjistil, že žalobkyně při vyhodnocování schopnosti žalovaného splácet revolvingový úvěr vycházela z příjmů žalovaného [částka] čistého měsíčně a z výdajů žalovaného [částka] měsíčně (uvedeny jako ostatní náklady; žalovaný měl bydlet u rodičů, náklady na obživu a bydlení měly činit [částka], žalovaný byl bez vyživovací povinnosti). Ve formuláři bylo dále žalobkyní uvedeno, že posouzení je provedeno pro nabízený úvěr [částka]. 6. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně za [anonymizováno] [rok] a z výpisů k revolvingovému úvěru ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] soud mimo jiné zjistil, že žalovanému byla dne [datum] žalobkyní vyplacena částka [částka], a to na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. 7. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou dle poštovního podacího archu [datum]. 8. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně vyplatila na účet žalovaného dne [datum] částku [částka]. 9. Soud naopak nemá po provedeném dokazování za prokázané, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. V daném případě ze žádného z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaný znění předložené smlouvy skutečně odsouhlasil, tedy že by projevil vůli uzavřít se žalobkyní smlouvu uvedeného znění, a to za využití prostředků komunikace na dálku (dle doplněného tvrzení žalobkyně byla smlouva uzavřena prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, nicméně žalobkyně nijak nedoložila, že žalovaný skutečně se zněním předložené smlouvy vyjádřil souhlas, tedy projevil vůli být uvedenými ujednáními a podmínkami vázán). Soud proto nemá za prokázané, že byl žalovaný skutečně povinen platit žalobkyni smluvní úrok ve výši 20 % ročně, smluvní pokuty sjednané pro případ prodlení a poplatek za čerpání úvěru tak, jak žalobkyně žalobou požadovala. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. V daném případě nebylo prokázáno, že by skutečně došlo mezi účastníky k uzavření předložené smlouvy o úvěru, tedy žalobkyně ve věci neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní týkající se uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným, přičemž se k jednání soudu nedostavila a nemohla tak být soudem poučena dle § 118a ods.t 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o tom, jaké skutečnosti je třeba doplnit a prokázat, aby byla ve sporu plně procesně úspěšná. Soud proto po provedeném dokazování posoudil nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalobkyně zaslala žalovanému částku [částka] (v souvislosti s jednáním o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, která měla být účastníky uzavřena prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, tedy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku) a žalovaný uvedené prostředky, které mu byly zaslány bez právního důvodu, žalobkyni nevrátil. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, případné bezdůvodné obohacení, kterého se mu dle provedeného dokazování dostalo, žádným způsobem nevysvětlil, resp. netvrdil, že by se na jeho straně nejednalo o bezdůvodné obohacení, a že byl oprávněn si částku [částka] ponechat. S ohledem na shora uvedené tak soud podané žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], včetně zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od [datum] (žalovanému byla dne [datum] doručena žaloba, kterou byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván, přičemž bezdůvodné obohacení byl povinen vydat den následující, tj. [datum], což však neučinil a od [datum] je v prodlení) do zaplacení (povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., výši úroků stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 14. Naopak v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] (smluvní úrok [částka], poplatek za čerpání [částka], smluvní pokuta [částka]) a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně a její neúspěch byly přibližně srovnatelné (žalobkyně byla úspěšná přibližně s polovinou uplatněného nároku). 16. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.