10 C 188/2020-71 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 15. 1. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 35 000 Kč, který měla žalovaná vrátit společně s úroky ve výši 95,91 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 2 869 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje únorem 2020. Schopnost žalované řádně hradit poskytnutý úvěr ověřovala žalobkyně na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného aj.). Žalobkyně dále ověřovala úvěrovou historii žalované v databázích [příjmení] a [anonymizováno] (Nebankovní registr klientských informací). Žalobkyně dospěla k závěru, že volné zdroje žalované ke splácení úvěru jsou dostatečné. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek. Žalobkyně žalované úvěr pro prodlení se splátkami k 21. 5. 2020 zesplatnila. Žalobkyně požadovala uhradit a) částku odpovídající dlužné nové jistině ve výši 40 253,47 Kč (tato částka je nižší, než původní dlužná jistina ve výši 34 928,42 Kč a přirostlé úroky ve výši 8 325,05 Kč), b) smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč s příslušenstvím, c) náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč, d) smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru ve výši 43 253,47 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, počínaje dnem 23. 5. 2020 do 27. 5. 2020 ve výši 216,25 Kč a z částky 40 253,47 Kč od 28. 5. 2020 do zaplacení, přičemž tuto smluvní pokutu požaduje žalobkyně do dne podání žaloby, tj. ve výši 7 461,25 Kč, a dále e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině ve výši 34 928,42 Kč ode dne 23. 5. 2020 do zaplacení ve výši 95,91 % ročně. U částek pod písmenem a), b), a c) žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení. Žalovaná byla o úhradu dluhu upomínána, před zesplatněním úvěru uhradila dne 16. 4. 2020 částku 2 900 Kč a po zesplatnění úvěru uhradila částku 3 000 Kč, poté již na svůj dluh ničeho nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Zástupce žalobkyně při jednání odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, podle kterého je třeba zohlednit, zda z poskytnutých informací vyplývá zjevný problém se splácením úvěru. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované nejen z tvrzení žalované, ale zároveň provedla lustraci v registrech, ze kterých bylo žalované přidělené nejvyšší skóre, které znamená nejlepší segment klientů. Zástupce žalobkyně měl též za to, že náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč jsou přiměřené okolnostem, když žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů. V případě, že by žalovaná záměrně uvedla nepravdivé údaje o příjmech a výdajích, nelze takovému jednání s odkazem na ustanovení § 6 zákona č. 86/2012 Sb., občanský zákoník, poskytnout ochranu. Závěrem ještě zástupce žalobkyně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 4 Tdo 238/2019. 4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 15. 1. 2020 a oznámení o schválení úvěru [číslo] ze dne 16. 1. 2020, včetně dodejky ze dne 20. 1. 2020, má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které poskytla žalobkyně žalované převodem na účet žalované č. [bankovní účet] úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit společně s úroky ve výši 95,91 % ročně (v celkové částce 137 712 Kč) ve 48 měsíčních splátkách po 2 869 Kč, přičemž ze splátkového kalendáře, který tvoří nedílnou součást smlouvy o úvěru [číslo] má soud za prokázané, že první splátku měla žalovaná uhradit do 17. 2. 2020 a poslední splátku do 17. 1. 2024. 5. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že dne 15. 1. 2020 byla z účtu č. [bankovní účet] vyplacena platba 35 000 Kč na účet č. [bankovní účet], který se shoduje s účtem uvedeným u žalované ve smlouvě o úvěru [číslo] (totožné bylo i číslo variabilního symbolu identifikující platbu) 6. Z karty klienta vytištěné dne 23. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně evidovala celkovou úhradu dluhu ve výši 5 900 Kč na poskytnutý úvěr ze smlouvy o úvěru [číslo]. 7. Z listiny nazvané hodnocení klienta ze dne 15. 1. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná uvedla pravidelný měsíční příjem ve výši 15 499 Kč z rodičovského příspěvku. Výdaje žalované tvořily částku 3 410 Kč (životní minimum), 2 000 Kč (výdaje na dítě v domácnosti), 1 000 Kč (nájemné, bydlení), v ostatních výdajích nebylo uvedeno nic (0 Kč), dále byla započítána rezerva ve výši 1 000 Kč, celkové výdaje tak byly vyčísleny na 6 410 Kč (+ 1 000 Kč rezerva). [příjmení] zdroje byly vyčísleny na částku 8 089 Kč. Žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, vzděláním je vyučena. 8. Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru [číslo] má soud za prokázané, že byly žalované poskytnuty informace o čerpání úvěru ve výši 35 000 Kč. 9. Z listiny nazvané prohlášení klienta ze dne 15. 1. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná prohlásila, že se seznámila s podmínkami o čerpání spotřebitelského úvěru. 10. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací ([anonymizováno]) ze dne 10. 1. 2020 má soud za prokázané, že žalované bylo přiděleno skóre 513, přičemž hodnocení bylo rozděleno do 3 kategorií [číslo] (kategorie I, vyšší riziko, úvěr je výrazně limitován, případně zamítán), 316 – 415 (kategorie II, menší riziko, lepší segment klientů) a 416 a více (kategorie III, nízké riziko, nejlepší segment klientů). 11. Z výpisu záznamů z registru [příjmení] má soud za prokázané, že byla lustrace v systému provedena dne 10. 1. 2020 a nebyl evidován žádný záznam dlužných splátek. 12. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 2. 1. 2020 má soud za prokázané, že žalované byl zvýšen rodičovský příspěvek od 1. 1. 2020 na 15 498 Kč. 13. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 19. 3. 2020 má soud za prokázané, že obsahuje výzvu k zaplacení splátky, s jejíž úhradou byla v prodlení, a byla upozorněna na následky možného prodlení s úhradou splátky. 14. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 17. 4. 2020 má soud za prokázané, že obsahuje výzvu k zaplacení splátky, s jejíž úhradou byla v prodlení, a byla upozorněna na následky možného prodlení s úhradou splátky. 15. Z oznámení ze dne 21. 5. 2020 má soud za prokázané, že obsahuje vyrozumění o zesplatnění dlužné částky a vyzvána k úhradě této dlužné částky do 10 dnů od odeslání oznámení. 16. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 11. 2020 a podacího archu ze dne 5. 11. 2020 má soud za prokázané, že byla žalovaná výzvou zaslanou dne 5. 11. 2020 na adresu [adresa žalované], vyzvána k okamžité úhradě částky 41 651 Kč s příslušenstvím. 17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění má soud prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla převodem na účet žalované částku 35 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit společně s úroky v celkové výši 137 712 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 2 869 Kč, avšak na svůj dluh uhradila před zesplatněním částku 2 900 Kč a po zesplatnění dluhu 3 000 Kč, celkem tak částku 5 900 Kč. Dále pak po opakovaných upomínkách již ničeho neuhradila. Naopak nebylo prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru zjistila běžné fixní výdaje žalované (např. výdaje na nájem). 18. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 19. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 21. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele v