10 C 201/2021-39 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne 13. 4. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti částku 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit v 58 týdenních pravidelných splátkách po 396 Kč poskytnuté peněžní prostředky včetně částky ve výši 9 620 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 820 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a nákladů na hotovostní inkaso ve výši 5 200 Kč Poslední splátka byla stanovena na 24. 5. 2018. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 14. 6. 2018 Celkem žalovaný uhradil částku 3 584 Kč. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 s účinností k témuž dni. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 19 384 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 13 000 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 6 384 Kč, dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 4 745,32 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 678,99 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 13 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 13 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 13. 4. 2017 má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 13 000 Kč, který žalovaný v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 9 620 Kč sestávajícímu se z úroku ve výši 1 820 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 5 200 Kč v 58 týdenních splátkách po 396 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce. Dle čl. 1 smluvních podmínek činila výše výpůjční úrokové sazby 23,72 %. 4. Z karty zákazníka ze dne 13. 4. 2017 má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z občanského průkazu s platností do 12. 4. 2023. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky OP, výplatní pásky, pracovní smlouva, rozhodnutí o přiznání výživného. Jako zdroj hlavních příjmů žalovaného byl uveden hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou (žalovaný pracoval u [právnická osoba] [anonymizováno] jako vedoucí posunu). Ve finančních informacích je uvedeno, že pravidelný měsíční příjem žalovaného činil částku 23 405 Kč, jiné příjmy žalovaný nevykázal. Měsíční výdaje pak tvoří výdaje na bydlení ve výši 1 527 Kč, osobní výdaje ve výši 4 200 Kč, spoření ve výši 300 Kč a výživné ve výši 10 000 Kč, celkem tedy částku 16 027 Kč. Použitelný příjem byl vyčíslen na 7 378 Kč s tím, že žalovaný nemá zápůjčku ani u původního věřitele ani u jiné společnosti. Dále žalovaný uvedla, že žije s rodiči, má učňovské vzdělání a je rozvedený. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společnosti [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovaným. Pohledávka za žalovaným je v seznamu postoupených pohledávek, která tvoří přílohu smlouvy o postoupení pohledávek identifikována číslem smlouvy o spotřebitelském úvěru. 6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovanému bylo dne 13. 12. 2019 na adresu [adresa žalovaného], zasláno vyrozumění o postoupení pohledávky. Oznámení obsahovalo výzvu k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. 7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 22. 2. 2021 a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaný byl výzvou zaslanou dne 23. 2. 2021 na adresu [adresa žalovaného], upozorněn na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] byl vyzván ke splacení zbývající částky úvěru a souvisejících poplatků, konkrétně k zaplacení částky ve výši 31 055,70 Kč, nejpozději do 9. 3. 2021 na účet žalobkyně. 8. Z výplatní pásky vystavené [právnická osoba] žalovanému [číslo] má soud za prokázané, že obsahuje položku nazvanou„ Dobírka výplata na účet“ a k této položce je přirazena částka 8 349 Kč. Dále obsahuje položku„ Nepřednostní zák. sr.“, ke které je přiřazena částka 3 077 Kč. K položce nazvané„ Výživné na účet“ je přiřazena částka 10 158 Kč 17 9. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci. 10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2). 14. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2) 15. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že původní věřitel při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupoval s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že bude žalovaný schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý úvěr ve výši 13 000 Kč zaplatit částku 22 620 Kč, a to v týdenních splátkách po 396 Kč (tj. měsíčně 1 584 Kč). Nebylo prokázáno, že by původní věřitelka porovnala a řádně zhodnotila příjmy a výdaje žalovaného, tedy že by se relevantně zabývala tím, zda bude žalovaný schopen dostát svým závazkům. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 22. 7. 2021 uvedla, že dle karty zákazníka byl žalovaný zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako vedouc