10 C 258/2021-39 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 18. 12. 2019 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, a to prostřednictvím komunikace na dálku (přes internet), na jejímž základě žalovanému poskytla převodem na bankovní účet žalovaného částku ve výši 15 000 Kč. Při uzavírání smlouvy je ověřována identita žadatele tak, že v případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí odeslat 1 Kč na bankovní účet žalobkyně, případně zaslat výpis z účtu, ze kterého je patrné, že je žadatel majitelem účtu. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 495 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Úvěr ve výši 15 000 Kč byl odeslán na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne 18. 12. 2019. Účastníci si dále sjednali poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně. Žalovaný si dvakrát prodloužil splatnost úvěru, za což mu byl účtován poplatek ve výši 1 485 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil dne 11. 1. 2020 a dne 19. 2. 2020 částku á 1 Kč, 6. 4. 2020 částku 4 289 Kč, dne 22. 4. 2020 částku 1 459 Kč a dne 5. 6. 2020 částku 1 459 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, a proto byl dvakrát informován o výši dluhu prostřednictvím SMS a e-mailu. Žalobkyně si dále nárokovala smluvní pokutu ve výši 500 Kč, dále uplatňovala účelně vynaložené náklady ve výši 100 Kč. K 5. 10. 2020 byl úvěr zesplatněn a žalovanému byla zaslána výzva k zaplacení dluhu, za což si žalobkyně účtovala 130 Kč. Dále byla žalovanému vyčíslena smluvní pokuta ve výši 1 679 Kč. Žalobkyně se tak domáhá po žalovaném zaplacení částky 18 972 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 13 123 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč, úroků ve výši 3 675 Kč a smluvních pokut ve výši 1 679 Kč. A zákonný úrok z prodlení z částky 18 972 od 1. 11. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti. 3. Z rámcové smlouvy a první smlouvy o půjčce ze dne 21. 10. 2013 má soud za prokázané, že byla uzavřena smlouva mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, která představovala základní rámec pro práva a povinnosti z první smlouvy o půjčce. 4. Z úvěrové smlouvy označené„ ID žádosti [číslo] – ID klienta [číslo]“ ze dne 18. 12. 2019 má soud za prokázané, že se mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který byl žalovanému vyplacen na účet žalovaného č. [bankovní účet] Smluvní strany si v tomto formuláři dále sjednaly, že počet splátek je 24, celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit, je 20 640 Kč, sjednaný poplatek za bezpečnou doplňkovou službu bezpečná splátka činí 99 Kč měsíčně. Součástí smlouvy je splátkový kalendář, podle kterého první splátka činila částku 1 219 Kč, druhá až sedmá splátka činila částku 1 459 Kč a každý následující splátka (až 24. splátky) činila částku 724 Kč. 5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ([příjmení] žádosti [číslo] – ID klienta [číslo]) má soud za prokázané, že obsahuje podrobné informace o spotřebitelském úvěru, jehož výše činí 15 000 Kč. 6. Ze sazebníku platného od 4. 1. 2019 má soud za prokázané, že obsahuje přehled poplatků a odměn, které jsou spojeny s úvěrem. 7. Z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne 5. 10. 2020 ve spojení s podacím lístkem ze dne 6. 10. 2020 má soud za prokázané, že byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 14 dnů od sepsání výzvy. 8. Z opisu výpisu proplacení smlouvy ze dne 16. 12. 2020 má soud za prokázané, že byl platbou ve výši 1 Kč na účet žalobkyně ověřen účet č. [bankovní účet] vedený na jméno žalovaného. 9. Z opisu výpisu proplacení smlouvy ze dne 18. 12. 2020 má soud za prokázané, že byla na účet č. [bankovní účet] odeslána částka ve výši 15 000 Kč. 10. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad má soud za prokázané, že dne 1. 1. 2020 a 19. 2. 2020 uhradil žalovaný částky á 1 Kč, dne 6. 4. 2020 uhradil 4 289 Kč, dne 22. 4. 2020 a dne 5. 6. 2020 uhradil částku á 1459 Kč. Dne 5. 10. 2020 byl dluh žalovaného zesplatněn. 11. Z kopie [číslo obč. průkazu] má soud za prokázané, že patří žalovanému a že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného. 12. Z poslední výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 17. 8. 2020 ve spojení s podacím archem má soud prokázáno, že žalovaný byl výzvou zaslanou dne 20. 8. 2020 na adresu [adresa žalovaného], upozorněn na prodlení s úhradou částky 2 918 Kč. 13. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 1. 4. 2021 a podacího archu ze dne 6. 4. 2021 má soud prokázáno, že žalovaný byl výzvou zaslanou dne 6. 4. 2021 na adresu [adresa žalovaného], upozorněn na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 12. 2019 a byl vyzván ke splacení dluhu ve výši 18 972 Kč do 30 dnů od sepsání předžalobní výzvy na účet žalobkyně. 14. Z printscreenu ze systému žalobkyně má soud za prokázané, že obsahuje záznam žádosti klienta, kontrolu v systému ISIR a systému CRIBIS, s výsledkem, že rodné číslo žalovaného není evidováno v systému ISIR a žalovaný neměl exekuci. V žádosti žalovaný uvedl příjem ve výši 17 000 Kč, příjem ostatních členů ve výši 16 000 Kč, výdaje domácnosti vyčíslil na částku 4 000 Kč. 15. Z úvěrové zprávy má soud za prokázané, že žalovaný měl v této zprávě evidovaných pět úvěrů, které všechny čerpal v roce 2018. V roce 2019 žádal o dva úvěry a to v hodnotě 25 000 Kč a 150 000 Kč a dále že byl v minulosti držitelem kreditní karty od 5. 6. 2003 do 12. 9. 2015, přičemž maximální dlužná částka činila 5 631 Kč a poslední delikvence byla zaznamenána k 30. 6. 2014. 16. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci. 17. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 20. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2). 21. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2) 22. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že bude žalovaný schopen dostát svým závazkům, tj. na