10 C 282/2021-34 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne 11. 6. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalované poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit ve 45 týdenních pravidelných splátkách po 370 Kč poskytnuté peněžní prostředky včetně částky ve výši 6 650 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 650 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,32 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a nákladů na hotovostní inkaso ve výši 3 000 Kč Poslední splátka byla stanovena na 22. 4. 2019. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne 14. 6. 2018 Celkem žalovaná uhradila částku 1 665 Kč. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 s účinností k témuž dni. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky ve výši 16 235 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč a dlužnou část úroku ve výši 318,35 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 666,65 Kč. Součástí dlužné částky 16 235 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně nepožaduje. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 3 402,47 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 717,08 Kč, úroků ve výši 19,32 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 11. 6. 2018 má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaná v hotovosti převzala, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 6 650 Kč sestávajícímu se z úroku ve výši 1 650 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 3 000 Kč v 45 týdenních splátkách po 370 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce. Dle čl. 1 smlouvy činila výše výpůjční úrokové sazby v případě úvěru splatného ve 45 splátkách 35,53 %. 4. Z karty zákazníka ze dne 11. 6. 2018 má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z občanského průkazu s platností do 12. 10. 2027. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky OP, bankovní výpisy – příjmy, doklad o přiznání mateřské/rodičovské, pracovní smlouva/ DPP/DPČ. Čistý hlavní příjem žalovaná vyčíslila v částce 0 Kč, další příjmy uvedla ve výši 1 500 Kč – bez bližší identifikace, státní podporu vyčíslila na částku 8 400 Kč a další příjmy (výživné/alimenty, příjmy z pronájmu apod.) byly uvedeny v částce 20 000 Kč. Jako zdroj hlavních příjmů žalované byla uvedena rodičovská/mateřská dovolená. Měsíční výdaje pak tvoří výdaje na bydlení ve výši 5 500 Kč, osobní výdaje ve výši 13 500 Kč, splátky úvěrů ve výši 4 500 Kč, celkem tedy částku 23 500 Kč. Použitelný příjem byl vyčíslen na 6 400 Kč s tím, že žalovaná měla v danou dobu zápůjčku i u původního věřitele. Dále žalovaná uvedla, že je svobodná, žije v nájmu společně s partnerem/kou a má jedno nezaopatřené dítě. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou. Pohledávka za žalovanou je v seznamu postoupených pohledávek na str. [číslo] v řádku označeném [číslo] která tvoří přílohu smlouvy o postoupení pohledávek a je identifikována číslem smlouvy o spotřebitelském úvěru. 6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 02. 2021 a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované bylo dne 22. 2. 2021 na adresu [adresa žalované], zasláno vyrozumění o postoupení pohledávky. Oznámení obsahovalo výzvu k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. 7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 21. 4. 2021 a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou zaslanou dne 21. 4. 2021 na adresu [adresa žalované], upozorněna na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] byla vyzvána ke splacení zbývající částky úvěru a souvisejících poplatků, konkrétně k zaplacení částky ve výši 20 879,75 Kč, nejpozději do 6. 5. 2021 na účet žalobkyně. 8. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích má soud za prokázané, že obsahuje právní názor soudu vztahující se k povinnosti věřitelů ověřovat úvěruschopnost dlužníků ve vztahu k zákonu č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru 9. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci. 10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2). 14. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2) 15. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že původní věřitel při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupoval s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že bude žalovaná schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý úvěr ve výši 10 000 Kč zaplatit částku 16 650 Kč, a to v týdenních splátkách po 370 Kč (tj. měsíčně 1 480 Kč). Nebylo prokázáno, že by původní věřitelka řádně zjistila příjmy žalované a nemohla tak řádně po