10 C 38/2021-103 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazeného revolvingového úvěru. Dne 22. 10. 2018 uzavřela právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání kreditní karty [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnut žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky do limitu 10 000 Kč, žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky, která byla stanovena ve výši 5 % čerpaného úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky revolvingového úvěru. Žalovaný se v souladu se smlouvou a podmínkami čerpání úvěr zavázal zaplatit vedle splátek jistiny dále stanovené poplatky. Původní věřitelka otevřela žalovanému úvěrový účet č. [bankovní účet] a vydala žalovanému kreditní kartu. Žalovaný svou povinnost neplnil řádně a včas, proto původní věřitelka dopisem ze dne 31. 8. 2019 prohlásila úvěr za okamžitě splatný v celé výši. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení výše uvedené částky, které sestává z neuhrazené jistiny ve výši 9 835,12 Kč, smluvních úroků kje dni spaltnosti ve výši 1 315,46 Kč, smluvních poplatků ve výši 3 900 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni 25. 2. 2020 ve výši 463,32 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 835,12 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 9 835,12 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky opakovaně vyzván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti. 3. Ze žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty má soud za prokázané, že žalovaný vyčíslil svůj čistý měsíční příjem za 3 měsíce na částku 21 123 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti vyčíslil na částku 45 000 Kč, počet příjmů uvedl jeden. Dále žalovaný uvedl, že bydlí v pronajatém domě/bytě, má středoškolské vzdělání, je svobodný, pracovní poměr na dobu neurčitou, v pracovním poměru je od 1. 5. 2018 u [právnická osoba] s.r.o. jako delník/řemeslník. Žalovaný uvedl ve výdajích 0 Kč za ostatní nezbytné měsíční náklady, srážky ze mzdy i jiné měsíční splátky. Žalovaný uvedl, že nevyživuje žádnou osobu. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty má soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které původní věřitel otevřel žalovanému úvěrový účet, ve kterém mu umožnil čerpat úvěr až do výše 10 000 Kč, přičemž tento úvěr byl čerpán prostřednictvím kreditní karty, kterou původní věřitel žalovanému vystavil. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Zúčtovací období bylo stanoveno pro 1. – 31. den v měsíci, roční úroková sazba pro bezhotovostní i hotovostní čerpání činila 22,99 %. Sjednaná výše splátky činila 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Součástí smlouvy jsou i všeobecné produktové podmínky, které odkazují na sazebník poplatků, které se žalovaný zavázal ve smlouvě o úvěru s poskytnutým úvěrem hradit. 5. Z listiny nazvané vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že byl žalovaný seznámen před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru o podmínkách čerpání tohoto úvěru a že mu byly vysvětleny pojmy používané ve smluvních podmínkách. 6. Z výpisů z účtu ke kreditní kartě [příjmení] [příjmení] má soud za prokázané, že za období 22. 10. 2018 – 31. 10. 2018 žalovaný čerpal částku 4 880,83 Kč, neuhradil žádné splátky. Za období listopad 2018 čerpal částku 5 218,44 Kč (po odečtení úroků a poplatků částku 5 070,33 Kč) a uhradil splátku ve výši 200 Kč. Za období prosinec čerpal částku 541,90 Kč (po odečtení úroků a poplatků částku 260 Kč) a uhradil splátku ve výši 400 Kč. Za období leden 2019 čerpal částku 334,26 Kč (po odečtení úroků a poplatků částku 141,70 Kč) a uhradil splátku 476,96 Kč. Za měsíc únor čerpal částku 617,45 Kč (po odečtení úroků a poplatků částku 448 Kč) a uhradil splátku ve výši 500 Kč. Za měsíce březen 2019 až srpen 2019 nečerpal žalovaný po odečtení poplatků a úroků žádný úvěr a neuhradil žádnou splátku. 7. Z úrokového lístku má soud za prokázané, že roční úroková sazba za bezhotovnostní čerpání v rámci produktu [příjmení] [příjmení] činila 22,99 %. 8. Z upomínky a rozhodnutí o zesplatnění ze dne 1. 9. 2019 a podacího archu ze dne 3. 9. 2019 má soud za prokázané, že byl žalovaný výzvou odeslanou dne 3. 9. 2019 na adresu [adresa žalovaného], a zároveň byl informován o zesplatnění pohledávky. 9. Z hodnocení klienta, které žalobkyně připojila k vyjádření ze dne 1. 2. 2021 má soud za prokázané, že původní věřitel zjistil, že žalovaný splácí na splátkách původnímu věřiteli celkem částku 3 836,58 Kč a jiným subjektům, částku 3 293 Kč. 10. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 31. 3. 2020 a podacího archu ze dne 3. 4. 2020 má soud za prokázané, že byl žalovaný před podáním žaloby vyzván dne 3. 4. 2020 k zaplacení dlužné částky 20 178,10 Kč ze smlouvy [číslo]. 11. Z výpisu platební historie má soud za prokázané, že zaznamenává položky čerpání revolvingového úvěru a splátek, přičemž žalovaný celkem čerpal bez započítání poplatků a úroků částku 10 800,86 Kč a na splátkách zaplatil částku 1 576,96 Kč. 12. Z potvrzení vystaveného společností [právnická osoba] dne 20. 8. 2019, smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní dne 18. 2. 2020 a seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že tato společnost převedla na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 pohledávku za žalovaným, přičemž pohledávka za žalovaným je identifikována v položce [číslo] seznamu. 13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovaném na základě dohody o revolvingovém úvěru s rámcem 10 000 Kč finanční částku v celkové výši 10 800,86 Kč. Tato částka byla žalovaným čerpána v průběhu měsíců říjen 2018 – srpen 2019 prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Žalovaný celkem zaplatil částku 1 576, 96 Kč. Žalovanému byly měsíčně vystavovány výpisy s přehledem čerpaného úvěru a zaplacených splátek. Pohledávka za žalovaným byla dne 18. 2. 2020 postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o zaplacení dlužné částky upomínán, nejprve výzvou ze dne 1. 9. 2019, ve které byl i informován o zesplatnění úvěru, a dále předžalobní výzvou ze dne 31. 3. 2020. 14. Po provedeném dokazování nemá soud za prokázané, že by původní věřitel společnost [právnická osoba] před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet a to porovnáním příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů. Původní věřitelka se toliko spokojila s informacemi, které jí žalovaný uvedl, tyto případně porovnala s průměrnými údaji uveřejněnými Českým statistickým úřadem, ovšem původní věřitelka nijak neověřovala, zda jsou údaje uvedené žalovaným pravdivé, přiměřené a případně úplné. Navíc údaje poskytnuté žalovaným jsou na první pohled i vnitřně rozporné, neboť žalovaný uvedl jako druh bydlení pronájem, ale následně nevyčíslil žádné náklady v položce ostatní nezbytné měsíční náklady, přitom náklady na bydlení bývají jednou z nejvyšších pravidelných měsíčních položek, které domácnosti platí. Žalovaný také vyčíslil svůj měsíční příjem částkou 21 123 Kč, příjem domácnosti částkou 45 000 Kč, ale zároveň uvedl, že počet příjmů je jeden. Nebyly tak prokázány skutečné příjmy a výdaje žalovaného a tedy ani to, že by původní věřitelka s odbornou péčí tyto údaje zjistila a vzájemně zhodnotila ve vztahu ke schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. 15. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelskéh