17 C 160/2021-27 — Okresní soud v Nymburce

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 933 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 24. 10. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] na [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka]. Pojistné bylo sjednáno ve výši [částka] s roční splatností, počátek pojištění byl stanoven ke dni 21. 12. 2018. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 21. 12. 2019. Pojistná smlouva zanikla ke dni 24. 4. 2020 pro neplacení pojistného. Neuhrazeno zůstalo pojistné za období od 21. 12. 2019 do 24. 4. 2020, tedy pojistné ve výši 1 933 Kč. Žalovaný byl o zaplacení dlužného pojistného upomínán. Žalobkyně se podanou žalobou tedy domáhá úhrady částky 1 933 Kč, spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši, a to za období od 25. 4. 2020 do zaplacení. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila výslovně již ve svém návrhu, žalovaný souhlasil postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř., když výzva k vyjádření se, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, mu byla doručena spolu se žalobou dne 2. 11. 2021. Na základě zjištění učiněných z žalobkyní předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Účastníci řízení uzavřeli dne 24. 10. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému na pozici pojistníka poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné v částce [částka] ročně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 21. 12. 2018. Pojistné splatné dne 21. 12. 2018 bylo žalovaným uhrazeno, pojistné splatné dne 21. 12. 2019 zůstalo neuhrazeno. Žalovaný byl upomínán k zaplacení. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), kterého bylo užito s ohledem na smluvní ujednání mezi stranami, které odpovídá čl. 7 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). <i>Podle ustanovení § 2758 odst. 1 o.z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>Podle § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>Podle § 2804 o.z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.</i> <i>Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 a násl. o.z. Žalovaný nesplnil svou povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. I přes upomínky žalobkyně žalovaný dlužné pojistné splatné ke dni 21. 12. 2019 neuhradil, proto pojistná smlouva uplynutím dne 24. 4. 2020 zanikla. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném jak dlužné pojistné za období od 21. 12. 2019 do 24. 4. 2020, tak i zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za požadované období, tj. ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy do zaplacení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 933 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Místo plnění náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o. s. ř.