17 C 196/2021-16 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná cestovala dne [datum] dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy – metrem – linkou B, provozovaným žalobkyní, a přepravnímu kontrolorovi se neprokázala platným jízdním dokladem. Žalobkyně tak po žalované požaduje jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, ačkoliv byla o zaplacení upomínána. 2. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila výslovně již ve svém návrhu, žalovaná souhlasila postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř., když výzva k vyjádření se, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, jí byla doručena spolu se žalobou do vlastních rukou dne [datum]. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 4. Žalovaná byla kontrolována dne [datum] na lince metra B ve stanici Křižíkova. Na výzvu pověřené osoby žalovaná nepředložila platný jízdní doklad. Totožnost žalované byla zjištěna z povolení k pobytu č. [anonymizováno]. Zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] žalovaná převzala a podepsala. Byla jí účtováno jízdné ve výši 24 Kč a přirážka ve výši 1 500 Kč. Žalovaná byla o zaplacení upomínána, do podání žaloby na svůj dluh ničeho neuhradila. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní: <i>6. Podle § 2250 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>7. Podle § 2551 o. z. stanoví podrobnosti přepravní řády.</i> <i>8. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.</i> <i>9. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.</i> <i>10. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.</i> <i>11. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.</i> <i>12. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 13. Soud shledal nárok žalobkyně důvodným, neboť žalovaná cestovala dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným žalobkyní, na výzvu pověřené osoby se neprokázala platnou jízdenkou, čímž porušila ustanovení výše citovaných právních předpisů. Žalovaná tak je povinna zaplatit žalobkyni účtované jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu § 1970 o. z., kdy období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byla žalovaná s plněním své povinnosti již v prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 16. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. [obec] plnění náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o. s. ř.