5 C 93/2021-83 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdce – společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 25.000 Kč. K čerpání úvěru žalovaným došlo v souladu s článkem 4 obchodních podmínek bezhotovostním převodem prostředků na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Úvěr byl žalovanému poskytnut bez sledování účelu použití. Žalovaný se oproti tomu zavázal splatit úvěr spolu s obchodním úrokem, sjednaným v pevné výši 5.490 Kč. Celkovou částku ve výši 30.490 Kč se žalovaný zavázal uhradit jednorázově do 22. 12. 2019. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Žalovaný však své závazky neplnil řádně a včas. Na své prodlení byl žalovaný opakovaně upomínán, a to upomínkami ze dne 5. 1. 2020, 22. 1. 2020 a ze dne 2. 2. 2020. Ke dni podání žaloby žalobkyně za žalovaným evidovala neuhrazenou pohledávku ve výši 25.000 Kč spolu s příslušenstvím. Příslušenství tvoří smluvní úrok ve výši 5.490 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 25.000 Kč ode dne 23. 12. 2019 a ž do zaplacení, neuhrazené poplatky za upomínky ve výši 150 Kč a kapitalizovaná smluvní pokuta ke dni 26. 11. 2020 ve výši 8.400 Kč. 2. Svým podáním ze dne 8. 10. 2021 žalobkyně překvalifikovala svá skutková tvrzení na žalobu z právního titulu bezdůvodného obohacení, to s ohledem na to, že svou povinnost - posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí řádně nesplnila a z toho důvodu požaduje jen vrátit poskytnutou jistinu ve výši 25.000 Kč. Konkrétně byly žalovanému dne 22. 11. 2019 vyplaceny finanční prostředky ve výši 12.000 Kč a dne 27. 11. 2019 ve výši 13.000 Kč, a to na jeho osobní účet č. [bankovní účet]. Skutečnost, že se jedná o osobní účet žalovaného, plyne též ze skutečnosti provedené verifikační platby ve výši 0,01 Kč ze strany žalovaného na účet žalobkyně. Žalovaný je tak povinen vydat žalobkyni částku 25.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný byl vyzván k okamžitému vydání obdrženého finančního plnění výzvou ze dne [datum]. Dnem následujícím po odeslání předmětné výzvy k plnění se tak žalovaný dostal do prodlení s vrácením těchto finančních prostředků. Žalobkyně rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 25.000 Kč ode dne 28. 11. 2020 až do zaplacení. 3. V návaznosti na překvalifikování žalobních nároků proto vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do kapitalizovaného úroku ve výši 5.490 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 25.000 Kč od 23. 12. 2018 do 27. 11. 2020, smluvní pokuty ve výši 8.400 Kč a poplatků ve výši 150 Kč. Soud proto v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I. tohoto rozsudku). 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se bez omluvy opakovaně nedostavil, ačkoliv byl vždy řádně a včas předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu s přílohou [číslo] má soud prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa původní účastnice], postoupena s účinností ke dni [datum] na společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], tj. na žalobkyni. 6. Ze zprávy [právnická osoba] [příjmení] a.s. ze dne [datum] má soud prokázáno, že majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] je žalovaný. 7. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019 vedeného u banky [právnická osoba] má soud prokázáno, že žalovanému byla dne 22. 11. 2019 připsána na bankovní účet částka 12.000 Kč a dne 28. 11. 2019 částka 13.000 Kč od společnosti [právnická osoba]. 8. Z dalších listinných důkazů soud svá skutková zjištění nečinil, neboť pro právní posouzení této věci nemají žádný význam. 9. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (2). 10. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve světle citovaných právních ustanovení soud uzavřel, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], poukázala žalovanému ve prospěch jeho bankovního účtu č. [bankovní účet] dne 22. 11. 2019 částku 12.000 Kč a dne 28. 11. 2019 částku 13.000 Kč, tj. celkem 25.000 Kč. Žalovaný tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně, ani žalobkyni do dnešního dne nevrátil. 14. Závazek žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení v celkové výši 25.000 Kč se pak stal splatným dnem 28. 11. 2020, neboť žalovaný byl v předžalobní výzvě ze dne 27. 11. 2020 vyzván k okamžité úhradě dlužné částky. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od 28. 11. 2020, neboť teprve od této doby byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,25% p.a. Lhůta k plnění byla určena s odkazem na § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.tohoto rozsudku). 15. Ve výši rozdílu mezi úroky z prodlení původně požadovanými ve výši 10% a úroky z prodlení v zákonné výši soudu pak nezbylo než žalobu zamítnout (výrok III. tohoto rozsudku). 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byla žalobkyně oproti žalovanému v poměru 64 % úspěšná a 36 % neúspěšná, když žalobkyně vzala část uplatněného nároku zpět a tím zavinila, že řízení muselo být zastaveno. Proto má žalobkyně právo na náhradu 28 % nákladů. Žalobkyní účelně vynaložené náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.342 Kč, částky 2.000 Kč za 4 úkony právních služeb po 500 Kč dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve spojení s § 14b odst. 1 a.t., konkrétně přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a účasti na jednání a dále režijního paušálu ve výši 100 Kč za 4 poskytnuté shora uvedené úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a DPH 21 % ve výši 504 Kč. Dohromady tedy částka 4.246 Kč. S ohledem na poměr úspěchu žalobkyně jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 1.188,88 Kč (4.246 x 0,28). V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.