6 C 127/2021-38 — Okresní soud v Nymburce

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu se zástavní věřitelka domáhala nařízení soudního prodeje zástav specifikovaných v I. výroku tohoto usnesení s odůvodněním, že žalobkyně poskytla na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] [jméno] [příjmení], narozenému dne [datum] (dále pouze jako„ obligační dlužník“), a zástavní dlužnici (společně dále také jako„ obligační dlužníci“) úvěr ve výši [částka], který obligační dlužníci řádně nespláceli, ačkoli byli k uhrazení dluhu vyzýváni. Uvedená pohledávka je zajištěna zástavním právem mj. na zástavě uvedené v I. výroku tohoto usnesení (dále také jako„ zástava“) ve vlastnictví zástavní dlužnice, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Dne [datum] podala zástavní dlužnice ke Krajskému soudu v Praze insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Krajský soud v Praze usnesením ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], zjistil úpadek zástavní dlužnice a povolil řešení úpadku oddlužením. Zástavní věřitelka následně od smlouvy o úvěru odstoupila ke dni [datum], dlužná částka ke dni odstoupení činila [částka]. Ačkoli byla zástavní dlužnice po ukončení insolvenčního řízení osvobozena od placení pohledávek ve smyslu § 414 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, pohledávka zástavní věřitelky nezanikla, neboť byla zástavní věřitelka řádně přihlášeným zajištěným věřitelem. Jelikož v průběhu insolvenčního řízení nedošlo ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky věřitele, je podle § 414 odst. 4 insolvenčního zákona zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení zajištění. 2. Zástavní dlužnice uvedla, že předmětný byt neužívá, žije v něm obligační dlužník (její bývalý manžel), který vlastní„ druhou polovinu“ nemovitosti. Obligační dlužník nehradí zálohy na služby spojené s užíváním bytu a má několik exekucí. Vlastnictví zástavy je pro zástavní dlužnici zátěží, proto souhlasí s prodejem bytu, avšak pouze za situace, když bude prodán byt jako celek. Ráda by se vyhnula situaci, kdy by byl prodán pouze její spoluvlastnický podíl a z tohoto výtěžku by se uhradil dluh, který však mají obligační dlužníci vůči zástavní věřitelce společně a který je zajištěn oběma spoluvlastnickými podíly. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 356 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jako„ z.ř.s.“), podle něhož ve věci není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listin má soud za osvědčené výše uvedená tvrzení zástavní věřitelky, tedy že zástavní věřitelka má zajištěnou pohledávku a zástavní právo k zástavě, a to vůči zástavní dlužnici. 5. Zástavní věřitelka uzavřela dne [datum] s obligačními dlužníky, tedy s [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum], jako dlužníkem, a zástavní dlužnicí jako spoludlužníkem, smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] na základě které byl obligačním dlužníkům poskytnut překlenovací úvěr ve výši [částka] za účelem splácení úvěru/půjčky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 4,99 % ročně s platností 6 let od data uzavření smlouvy. Obligační dlužníci se zavázali splácet úvěr pravidelnou měsíční splátkou ve výši [částka]. Překlenovací úvěr byl zajištěn zřízením zástavního práva k vkladu stavebního spoření ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] (smlouva o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo]). 6. Dne [datum] uzavřela zástavní věřitelka s obligačními dlužníky smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem, na základě které bylo zřízeno zástavní právo k zástavě a zároveň i ke„ druhému“ podílu na výše uvedené bytové jednotce, kterou vlastní [jméno] [příjmení], tedy k bytové jednotce [číslo] v budově [adresa] (bytový dům, který je součástí pozemku st. [parcelní číslo], [list vlastnictví]), podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] (bytový dům) a podílu o velikosti [číslo] na pozemku st. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk, pro [územní celek], k.ú. [anonymizováno] [obec], a to k zajištění pohledávky zástavní věřitelky za obligačními dlužníky vyplývající ze smlouvy o překlenovacím úvěru [číslo] (smlouva o zřízení zástavních práv k nemovitostem ze dne [datum]). 7. Ke dni [datum] odstoupila zástavní věřitelka od úvěrové smlouvy [číslo] z důvodu zahájeného insolvenčního řízení proti zástavní dlužnici, o čemž byla zástavní dlužnice informována dopisem ze dne [datum] (dopis ze dne [datum] včetně potvrzení o převzetí zásilky a druhopisu dodejky k reklamaci). 8. Zástavní dlužnice je vlastníkem nemovitých věcí specifikovaných v I. výroku tohoto usnesení, tedy podílu o velikosti ½ na výše uvedené bytové jednotce, k níž připadá podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu a pozemku. V katastru nemovitostí je zapsáno zástavní právo smluvní ve prospěch zástavní věřitelky na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč.z. ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] (výpis z katastru nemovitostí ke dni [datum]). 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 10. Podle § 354 z.ř.s. řízení o soudním prodeji zástavy lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy. Podle § 355 z. ř. s . účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník. 11. Podle § 358 odst. 1 z.ř.s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. 12. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Pro právní posouzení této věci jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obč. zák.“. 13. Podle § 152 obč. zák. zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Podle § 155 odst. 1 věta druhá obč. zák. zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky. Podle § 165 odst. 1 obč. zák. není-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas nebo byla-li splněna po své splatnosti jen částečně anebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. 14. Soud v řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá pouze to, zda zástavní věřitelka doložila zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavní dlužnicí. Tyto rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány, pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. V daném případě zástavní věřitelka doložila shora uvedenými důkazy existenci zajištěné pohledávky založené smlouvou o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne [datum] za obligačními dlužníky. Dále zástavní věřitelka doložila smlouvou o zřízení zástavních práv k nemovitostem ze dne [datum], jakož i výpisem z katastru nemovitostí, že pohledávka za obligačními dlužníky je zajištěna zástavním právem na zástavě uvedené v I. výroku tohoto usnesení ve vlastnictví zástavní dlužnice. Přitom v daném řízení nevyšel najevo žádný evidentní důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti smlouvy zakládající zajištěnou pohledávku. 15. Soud proto s poukazem na všechny shora uvedené skutečnosti návrhu zástavní věřitelky jako důvodnému vyhověl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 23 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. s poukazem na právní názor Nejvyššího soudu ČR vyjádřený v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1520/2009, podle něhož„ v usnesení, kterým vyhoví žalobě zástavního věřitele a nařídí soudní prodej zástavy (§ 200z o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.), soud rozhodne též o povinnosti zástavního dlužníka k náhradě nákladů řízení; přizná-li zástavnímu věřiteli náhradu náklad