6 C 150/2021-30 — Okresní soud v Nymburce

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutý úvěr zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] (úroková sazba 18,96 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši [částka] a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] Kč, a to v 60 týdenních splátkách po [částka] Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Sjednané splátky však žalovaná včas a řádně nehradila, naposledy zaplatila dne [datum], celkem právní předchůdkyni žalobkyně uhradila [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek, a to marným uplynutím týdenní lhůty po úhradě poslední splátky. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni [datum] svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byla žalovaná písemně informována. Po postoupení pohledávky žalovaná již ničeho neuhradila. Žalobkyně nadále požaduje dlužnou jistinu ve výši [částka] a dlužný poplatek ve výši [částka]. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalované požadovala žalobkyně přiznat též kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (úrok ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny [částka], který žalobkyně nárokuje za období od [datum], tedy od data uplynutí týdenní lhůty ode dne, kdy měla být uhrazena poslední splátka, do [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky), kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (úrok ve výši 18,96 % ročně z dlužné jistiny [částka], který žalobkyně nárokuje za období od [datum], ode dne následujícího po dni, kdy měla být uhrazena poslední splátka, do [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky), úrok ve výši 18,96 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s jednáním v její nepřítomnosti. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka] v hotovosti, převzetí žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši [částka], který sestává z úroku ve výši [částka], částky za administrativní činnost ve výši [částka], částky za hotovostní inkaso ve výši [částka]. Úvěr byl splatný v 60 týdenních splátkách po [částka]. Splátky byly vždy splatné nejpozději do konce následujícího týdenního splátkového období. Výše výpůjční úrokové sazby činila 32,15 % ročně. 4. Z karty zákazníka ze dne [datum] má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z [číslo obč. průkazu] s platností do [datum]. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty nájemní smlouva, bankovní výpisy, složenky. Žalovaná uvedla v údajích o zaměstnání, že pobírá starobní důchod. Ve finančních informacích je uvedeno, že pravidelný měsíční příjem žalované činil [částka] hlavní státní podpora (důchod starobní/invalidní, mateřská/rodičovský, podpora v nezaměstnanosti) a [částka] vedlejší státní podpora (důchod vdovský/sirotčí, příspěvky na bydlení/živobytí/děti). Běžné měsíční výdaje se pak skládaly z výdajů na bydlení [částka], osobních výdajů [částka], splátek úvěru [částka] (celkem tak [částka]). Použitelný příjem tak měl činit [částka]. Žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu od roku 2005, ve společné domácnosti žije s jednou další osobou, nemá vyživovací povinnosti, je vdova, má jinou půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou. 6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku bylo zjištěno, že žalované bylo dne [datum] zasláno vyrozumění o postoupení pohledávek. 7. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, má soud za prokázané, že v odstavci 17 obsahuje právní názor Krajského soudu v Českých Budějovicích k právní úpravě zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou odeslanou dne [datum] upozorněna na prodlení s úhradou závazku a byla vyzvána ke splacení dlužné částky nejpozději do [datum] na účet žalobkyně. 9. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 419 o.z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 75 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 14. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. 15. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 16. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva o úvěru byla mezi ža