6 C 155/2021-29 — Okresní soud v Nymburce

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou zápůjčku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 302 Kč, sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 932 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 274 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný však na zápůjčku řádně nehradil, poslední splátku zaplatil dne [datum] Celkem uhradil pouze 1 350 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni [datum] svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byl žalovaný písemně informován. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužných částek. Žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 5 750 Kč a část poplatku ve výši 4 760,72 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného požaduje žalobkyně přiznat též kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 852,60 Kč (úrok ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 5 750 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od [datum], po uplynutí týdenní lhůty po uhrazení poslední splátky, do [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky), kapitalizovaný úrok ve výši 1 736,98 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 5 750 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od [datum], kdy vzniklo právo na úhradu celé dlužné částky, do [datum], kdy došlo k postoupení pohledávek), úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 5 750 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 5 750 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s jednáním v její nepřítomnosti. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 7 000 Kč, kterou žalovaný v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 5 302 Kč, který sestává z úroku ve výši 932 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Zápůjčka byla splatná v 45 týdenních splátkách po 274 Kč (resp. poslední splátka 246 Kč). Splátky byly vždy splatné nejpozději do konce následujícího týdenního splátkového období. Výše výpůjční úrokové sazby činila 29 % ročně. 4. Z tabulky umoření ze dne [datum] bylo zjištěno, že na dluh ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] žalovaný uhradil dvěma splátkami celkem 1 350 Kč. 5. Z karty zákazníka ze dne [datum] má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z [číslo obč. průkazu] s platností do [datum]. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty rozhodnutí o přiznání dávky, ústřižek složenky. Žalovaný uvedl v údajích o zaměstnání, že pobírá dávky o Úřadu práce ČR. Ve finančních informacích je uvedeno, že čistý měsíční příjem žalovaného činil 10 339 Kč, ostatní příjem žadatele činil 8 500 Kč a další čistý příjem domácnosti činil 6 303 Kč. Běžné měsíční výdaje měly činit 2 000 Kč. Použitelný příjem tak měl činit 23 142 Kč. Žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, má základní vzdělání, je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, nemá jiné závazky. Správnost těchto údajů žalovaný potvrdil čestným prohlášením a podpisem. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovaným. 7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovanému byla dne [datum] zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně vyrozumění o postoupení pohledávky. 8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaný byl výzvou odeslanou dne [datum] upozorněn na prodlení s úhradou závazků ze smlouvy o zápůjčce [číslo] byl vyzván ke splacení zbývající části zápůjčky a souvisejících poplatků, nejpozději do [datum] na účet žalobkyně. 9. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 419 o.z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 75 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 14. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. 15. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 16. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouvu o úvěru byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením této smlouvy o úvěru dostatečně a odborným způsobem zkoumala schopnost žalovaného jakožto spotřebitele sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 a § 87 ZoSÚ, neboť soud nepochyboval o tom, že předmětná smlouva je smlouvou o spotřebitel