6 C 203/2021-26 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s tím, že účastníci uzavřeli smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikaci, konkrétně dne [datum] smlouvu [číslo] dne [datum] smlouvu [číslo] dne [datum] smlouvu [číslo]. Nedílnou součástí smluv byly všeobecné podmínky žalobkyně, ceník služeb, obchodní podmínky jednotlivých služeb a tarifů a kupní smlouva. Na základě uvedených smluv se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si strany sjednaly, a žalovaný se zavázal za tyto služby řádně a včas hradit. Dále byla sjednána sleva na koncové zařízení a pojištění tohoto zařízení. Žalovaný však včas a řádně neuhradil vyúčtování, konkrétně [číslo] za období od [datum] do [datum] splatné dne [datum] ve výši 2 009,04 Kč (v tomto řízení nárokováno pouze 790 Kč); [číslo] za období od [datum] do [datum] splatné dne [datum] ve výši 2 572,70 Kč (v tomto řízení nárokováno 44,24 Kč; [číslo] splatné dne [datum] ve výši 5 000 Kč; [číslo] splatné dne [datum] ve výši 2 998 Kč; [číslo] splatné dne [datum] ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela se žalovaným celkem tři účastnické smlouvy. Na základě smlouvy ze dne [datum] [číslo] byla žalovanému poskytována služba elektronických komunikací, přičemž součástí smlouvy byla koupě koncového zařízení Huawei Y6 2019 – Černý, za celkovou cenu 1 Kč v případě, že žalovaný splní smluvní podmínky; v opačném případě bude povinen uhradit částku 2 000 Kč představující podmíněnou slevu. Smlouvou č. INS 2019 ze dne [datum] sjednali účastníci pojistnou smlouvu, předmětem pojištění bylo zařízení Huawei Y6 2019 – Černý, měsíční pojistné činilo 49 Kč. Na základě smlouvy ze dne [datum] [číslo] byla žalovanému poskytována služba elektronických komunikací, přičemž součástí smlouvy byla koupě koncového zařízení Huawei P30 lite – Modrý za cenu 2 998 Kč při podmíněné slevě 5 000 Kč a zařízení Huawei Y5 2019 – Černý za celkovou cenu 1 Kč při podmíněné slevě 2 998 Kč. Nedílnou součástí smluv byly zejména všeobecné podmínky [právnická osoba] – [právnická osoba], platný ceník služeb a obchodní podmínky platebních služeb T-Mobile. Cena služeb elektronických komunikací včetně pojištění a cen za koncová zařízení a za služby třetích stran byla žalovanému průběžné fakturována jednotlivými vyúčtováními. Za období od [datum] do [datum] byla vyúčtována dne [datum] částka 3 240,32 Kč (v řízení nárokováno 790 Kč jako poplatek za M-platbu, pojistné a premium SMS) splatná dne [datum]. Za období od [datum] do [datum] byla vyúčtována dne [datum] částka 2 572,70 Kč (v řízení nárokováno 44,26 Kč jako pojistné) splatná dne [datum]. Z důvodu dlouhodobého neplnění závazků ze strany žalovaného vypověděla žalobkyně dopisem ze dne [datum] účastnické smlouvy a vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek. Z důvodu porušení smluvních podmínek byly žalovanému vyúčtovány podmíněné slevy, konkrétně doúčtováním slevy k zařízení [číslo] ze dne [datum] částka za zařízení ve výši 5 000 Kč splatná dne [datum]; doúčtováním slevy k zařízení [číslo] ze dne [datum] částka za zařízení ve výši 2 998 Kč splatná dne [datum] a doúčtováním slevy k zařízení [číslo] ze dne [datum] částka za zařízení ve výši 2 000 Kč splatná dne [datum]. Žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně k plnění předžalobní upomínkou ze dne [datum] odeslanou dne [datum], žalovaný však na upomínku nijak nereagoval a žalobkyni ničeho nezaplatil. 4. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, v platném znění, platí, že službou elektronických komunikací je služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle § 2758 odst. 1 o.z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 1968 věty první o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 7. Podle § 1970 o.z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ nařízení vlády“) platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny jak smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., tak i kupní smlouva ve smyslu § 2079 odst. 1 o.z. a pojistná smlouva podle § 2758 o.z. Žalobkyně svůj závazek vyplývající ze smluv splnila, když žalovanému poskytovala služby elektronických komunikací a rovněž odevzdala koncová zařízení a umožnila žalovanému nabýt k nim vlastnické právo, avšak žalovaný řádně nehradil částky podle jednotlivých vyúčtování představující úhrady za poskytnuté služby, pojištění a splátky za zařízení i zbývající kupní cenu. Žalovaný zůstal dlužen žalobkyni částku v souhrnné výši 10 832,26 Kč, žalovaná částka nebyla v řízení nijak rozporována. 10. Na základě výše uvedeného soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 832,26 Kč. Žalobkyni byl zároveň přiznán i zákonný úrok z prodlení, vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých vyúčtování tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 832,26 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 12. Aplikace § 14b AT je v daném případě zcela namístě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zástupce žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. 13. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.