6 C 217/2021-19 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], prostřednictvím webových stránek [webová adresa] smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru ze dne [datum], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované bezhotovostně peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala původní věřitelce vrátit částku ve výši [částka] do [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky, před uzavřením smlouvy byla žalovaná s právy a povinnostmi plynoucími jí ze smlouvy seznámena z dokumentu„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“. Žalovaná však dlužnou částku řádně nevrátila, proto jí v souladu se smlouvou byla účtována smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále paušální náhrady náklady na upomínání ve výši [částka]. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Upomínkou ze dne [datum] žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky. Vedle dlužné žalované jistiny ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a paušální náhrady náklady na upomínání ve výši [částka] požaduje žalobkyně po žalované též zaplacení zákonného úroku z prodlení, kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] z dlužné jistiny částkou [částka] a dále od [datum] do zaplacení ve výši zákonné. 2. Následně vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky [částka] představující smluvní pokutu ve výši [částka] a náklady na upomínání ve výši [částka]. Ke zpětvzetí došlo jako reakce na výzvu k doplnění tvrzení a důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje doklady, kterými by zkoumání úvěruschopnosti mohla prokázat. S ohledem na § 96 odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud v tomto rozsahu řízení zastavil bez souhlasu žalované tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně tak nadále požaduje zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] (za období od [datum] do [datum]) a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaná uzavřely za pomoci prostředků komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] kterou se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce vrátit do [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalobkyně č. [bankovní účet] dne [datum] částku ve výši [částka]. Žalovaná nerozporovala tvrzení žalobkyně, že finanční prostředky obdržela a dosud nevrátila částku ve výši [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně její přílohy, dokladu o přijetí platby, oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu doložila žalobkyně, že ke dni [datum] na ni přešlo vlastnické právo k pohledávce za žalovanou. Předžalobní upomínkou včetně poštovního podacího archu doložila žalobkyně, že žalovanou dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky nejpozději do [datum]. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda svým nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2). 9. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2). 10. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena podle § 1879 o.z. na žalobkyni, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 11. Jelikož nebylo v průběhu řízení tvrzeno ani prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala z odbornou péčí úvěruschopnost žalované, neboť žalobkyně výslovně v částečném zpětvzetí žaloby uvedla, že nedisponuje dokumenty k prokázání ověření úvěruschopnosti žalované, má toto pochybení původního věřitele za následek absolutní neplatnost smlouvy, soud přitom zkoumá splnění této povinnosti věřitelem i z moci úřední, neboť se jedná o povinnost věřitele, která přispívá k udržování veřejného pořádku a k ochraně spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi (srov. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ [anonymizováno]“ C -679/18 ze dne [datum]). Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalované na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. 12. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze [částka], soud proto žalobkyni přiznal nárok na vrácení dlužné části poskytnuté jistiny ve výši [částka]. Žalobkyně dále požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od [datum] do [datum], a dále od [datum], tj. ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky na žalobkyni. Jelikož byla původní smlouva o úvěru neplatná a žalovaná byla v předžalobní upomínce vyzvána k úhradě dlužné částky do [datum], je žalovaná v prodlení s úhradou svého dluhu od [datum], soud proto dále přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení od [datum]. Zákonný úrok z prodlení byl stanoven podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok II). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem III. zamítl. 13. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., podle