7 C 227/2021-20 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč z titulu úvěru, který byl žalovanému poskytnut právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 27. 4. 2018. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 1. 1. 2021. Okresní soud v Nymburce ve věci vydal platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou a byl z tohoto důvodu zrušen. Nato soud oba účastníky vyzval ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili, soud tak ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá jejich souhlas s tímto postupem a rozhodl proto na základě účastníky předložených listin. Soud učinil následující skutková zjištění. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 27. 4. 2018 poskytla na bankovní účet č. [bankovní účet], který je veden na jméno žalovaného u [právnická osoba], dne 27. 4. 2018 částku 2 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, žalovanému bylo dopisem ze dne 2. 2. 2021 postoupení pohledávky oznámeno a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky včetně úroku z prodlení. Naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh čehokoliv zaplatil. Nebylo rovněž prokázáno uzavření úvěrové smlouvy ani zkoumání úvěruschnopnosti žalovaného ze strany předchůdkyně žalobkyně. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (odst. 1) Bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. (odst. 2) Žalovanému byla ze strany předchůdkyně bez (prokazatelného) právního důvodu poskytnuta částka 2 000 Kč, kterou přes výzvu nevrátil, a to ani přes výzvu žalobkyně. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Vedle dlužné jistiny z bezdůvodného obohacení soud žalovanému uložil též ve smyslu § 1970 o. z. povinnost k placení zákonného úroku z prodlení. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč: mimosmluvní odměna advokáta v plné výši za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) ve výši 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., 21 % daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů dle § 14b a. t., neboť se jedná o formulářovou žalobu, tedy o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku