8 C 143/2021-38 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 6.2.2020 rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě vedla pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Současně žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 110 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil smluvní povinnosti, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru ke dni 26.1.2021. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 109 258,48 Kč a smluví úrok 9 184,44 Kč za období od 14.3.2020 do 25.1.2021. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla posouzena na základě jím uvedených skutečnosti a ověřena výpisem z účtu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalovaný dne 6.2.2020 podepsal listinu označenou jako„ Rámcová smlouva [číslo]“ jejímž obsahem je závazek žalobkyně vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet] a rovněž poskytnout úvěr ve výši 110 000 Kč. Obsahem listiny je závazek žalovaného platit úrok ve výši 10,90 % splatný každý měsíc. Žalovaný rovněž odsouhlasil znění Podmínek. V žádosti žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, splácí 1 500 Kč na jiné závazky a jeho příjem činí 41 072 Kč. Příjmy žalovaného byly ověřeny výpisem z účtu žalovaného za období od 1.10.2019 do 31.12.2019, z něhož také vyplývá výše výdajů žalovaného. Žalovaný úvěr čerpal. Zaplatil však pouze jednu splátku. Ke dni 1.3.2021 činila jistina 109 258,48 Kč a nesplacený úrok 9 184,44 Kč. Dopisem ze dne 26.1.2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaný na dlužnou částku cokoliv zaplatil. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon [číslo] Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 1968 věta první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu ve světle shora citovaných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § § 2395 o.z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 110 000 Kč. 9. žalovaný se zavázal úvěr vrátit včetně úroku ve výši 10,90 % ročně. Jelikož žalobkyně poskytuje peněžní prostředky v rámci své obchodní činnosti a žalovaný je spotřebitelem, jedná se současně o spotřebitelský úvěr. Soud přitom dospěl k závěru, že žalobkyně splnila povinnost podle § 86 odst. 1 zákon č. 257/2016 Sb., neboť schopnost žalovaného úvěr splácet byla ověřena zejména z výpisu bankovního účtu, kterým byl ověřen pravidelný příjem žalovaného, jakož i jeho pravidelné výdaje. Žalovaný úvěr čerpal. Porušil však svoji povinnost pravidelně splácet poskytnutý úvěr a proto žalobkyně využila svého práva úvěr zesplatnit ke dni 26.1.2021. K tomuto dni činila nesplacená jistina 109 258,48 Kč a nesplacený úrok 9 184,44 Kč. Žalobkyni dále náleží úrok z úvěru ve výši 10,90 % ročně od 26.1.2021 do zaplacení (od 23.2.2021 požadovaný ve výši 8,25 % ročně). V souladu s § 1970 o.z. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, neboť dnem 5.2.2021 byl již v prodlení se zaplacením dlužné jistiny s tím, že požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 371 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku.