10 C 180/2022-18 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeném nadepsanému soudu dne [datum], po žalovaném domáhala zaplacení jízdného (2 x 30 Kč) a přirážek (2 x 1 500 Kč) za porušení přepravních podmínek při jízdě jí provozovanými prostředky hromadné dopravy (autobus, resp. tramvaj), a to z důvodu uskutečnění přepravy bez platného jízdního dokladu dne [datum] (linka autobusu [číslo]) a dne [datum] (linka tramvaje [číslo]). Oba účastníci souhlasili s vyřízením věci bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně a žalovaný na základě fikce souhlasu, ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto dle § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla žalovanému doručena spolu s uvedenou výzvou dne [datum], po uplynutí desetidenní úložní doby. Nato doručující orgán vrátil zásilku zpět soudu, na jehož úřední desce bylo následně o aktu doručení vyvěšeno oznámení Z předložených listin soud učinil níže rozvedený závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se v rámci kontrol, provedených dne [datum] na autobusové lince [číslo] dne [datum] na tramvajové lince [číslo] neprokázal jízdními doklady, přičemž o provedených kontrolách byly sepsány zápisy [číslo] (dne [datum]) a [číslo] (dne [datum]). Totožnost žalovaného byla při kontrolách ověřována z jeho občanského průkazu a žalovaný oba zápisy o kontrole podepsal. V zápisech o kontrole, konkrétně na jejich zadní straně, byl žalovaný poučen, že v případě, zaplatí-li jízdné a předepsané přirážky do 15 dnů, bude částka přirážky snížena z 1 500 Kč na 800 Kč. Výše přirážky byla t. č. stanovena čl. 8 odst. 4„ Smluvních přepravních podmínek“ žalobkyně, jízdné za základní, půlhodinovou pásmovou jízdenkou pak dle t. č. účinného tarifu žalobkyně činilo 30 Kč. Soud kvalifikoval projednávaný případ dle § 2550 a násl. o. z., § 2578 a násl. o. z., § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. c), odst. 3 a odst. 4 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, resp. dle § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. b), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů a dle § 3 odst. 1 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu a návrhu v celém jeho rozsahu vyhověl. Z předložených listinných důkazů má soud tvrzení žalobkyně za prokázaná. Žalovaný použil k jízdě prostředky městské hromadné dopravy provozované žalobkyní (autobus, resp. tramvaj), přičemž se neprokázal jízdními doklady. Svým jednáním tak porušil ustanovení výše uvedených právních předpisů, a proto je povinen zaplatit žalobkyni jednak dlužné jízdné (2 x 30 Kč) a dále též dlužné přirážky k jízdnému, jejichž výše dle„ Smluvních přepravních podmínek“ žalobkyně činí 1 500 Kč (tedy 2 x 1 500 Kč). Přirážka k jízdnému je dle § 2052 o. z. svojí právní povahou smluvní pokutou, tedy samostatnou, akcesoricky vznikající, pohledávkou, založenou z uzavřené smlouvy o přepravě. (viz plenární nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 33/2000 ze dne 10. 1. 2001, publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 78/2001 Sb). K částce jízdného a přirážek žalobkyni náleží i příslušenství, zákonný úrok z prodlení, ve smyslu § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S tím, že žalobkyně nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení po právu uplatnila od dat následujících po datu splatnosti předepsaných plnění (tj. po datech provedení dílčích kontrol). Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci plný úspěch a zároveň žalovanému více než 7 dnů před podáním žaloby, konkrétně k [datum], zaslala prostřednictvím svého zástupce písemnou výzvu k plnění, má podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému, tedy na nákladech právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Tyto náklady zahrnují (i.) 3 x úkon právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 cit. vyhlášky, (ii.) 3x paušální náhradu po 100 Kč dle § 14 odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, to vše, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., navýšeno o náhradu za DPH ve výši 21 %, konkrétně v částce 189 Kč, a (iii.) dále též náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy 1 489 Kč. Lhůtu k zaplacení plnění, vymezených ve výrocích I. a II., soud stanovil v zákonem předvídaném časovém úseku tří dnů, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. Tento rozsudek je ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. odůvodněn zkráceně, toliko s uvedením předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a stručného právního posouzení.