17 C 202/2021-98 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se žalobou podanou proti žalované a [jméno] [příjmení] (dále jen„ manžel žalované“), vůči němuž byla žaloba vzata zpět a řízení bylo v této části zastaveno (viz usnesení č.j. EPR 257295/2020-13 ze dne 19. 5. 2021), domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanými byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dne 29. 7. 2015, na základě které byl žalobkyní žalovaným poskytnut úvěr ve výši 573 000 Kč za úrok 10,5 % ročně. Nedílnou součástí této smlouvy byly obchodní podmínky, úvěrové podmínky a sazebník. Žalovaní se ve smlouvě zavázali splácet žalobkyni poskytnutou částku v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 20. dni v měsíci, a to ve výši 7 807 Kč. Výše úrokové sazby činila 10,5 % ročně z dosud neuhrazené jistiny úvěru. Žalovaní se dostali do prodlení s hrazením sjednaných splátek, poslední uhrazenou splátkou byla splátka s datem splatnosti 20. 8. 2019. Žalovaní byli opakovaně vyzýváni k úhradě dlužných částek (splátek po splatnosti), dlužné částky neuhradili. Žalobkyně proto využila svého práva vyplývajícího z úvěrových podmínek a požadovala po žalovaných zaplacení celé vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství a uplatněných smluvních pokut. Výzva k okamžitému splacení byla žalovaným zaslána. Ke dni 12. 10. 2020 činil dluh žalovaných celkem 478 570,35 Kč, tvořen částkou 410 406,60 Kč na jistině, 45 853,59 Kč na smluvních úrocích a 22 610,16 Kč na úrocích z prodlení, obojí za období od 21. 9. 2019 do 12. 10. 2020. Při posuzování schopnosti žalovaných splácet úvěr vycházela žalobkyně z informací, které si sama zjišťovala, jakož i z informací, které jí byly poskytnuty žalovanými. Z bankovních, nebankovních a ostatních registrů nezjistila žádné negativní poznatky, žalovaní nebyli po splatnosti s plněním svých povinností. Zároveň byly zjištěny dvě uzavřené smlouvy o úvěru, které žalovaní v rámci podaných informací přiznali. Ohledně aktuální finanční situace žalovaných bylo zjištěno, že průměrná výše čistého měsíčního příjmu obou žadatelů činí 57 407 Kč (příjem žalované 23 535 Kč a příjem jejího manžela 33 872 Kč). Jejich výdaje pak činily 2 000 Kč jakožto náklady na bydlení, 500 Kč platby spoření, 16 200 Kč sumy splátek dříve poskytnutých úvěrů s tím, že splátka 9 300 Kč byla konsolidována poskytnutým úvěrem. Žalobkyně při posouzení vycházela z výdajů žalovaných ve výši 17 157 Kč, tj. z výdajů na bydlení 2 946 Kč, částky představující životní minimum 5 970 Kč, výdajů žalovaného na závazky u jiných poskytovatelů 6 952 Kč, z výdajů žalovaného na závazky u žalobce ve výši 1 284 Kč. Na základě takto zjištěných skutečností žalobkyně usoudila, že žalovaní jsou schopni platit své závazky z předmětné smlouvy o úvěru. <i>V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je státní příslušnicí Slovenské republiky. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. V rámci svých podání se žalované označuje adresou uvedenou shora, lze tak bez dalšího uzavřít, že její bydliště je na území ČR, v obvodu zdejšího soudu. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána.</i> <i>Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 3 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. V daném případě byla volba provedena ve smlouvě o úvěru, a to odkazem na ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rozhodné je tak právo české.</i> Žalovaná se k věci samé nevyjádřila. Poukazovala na to, že žalobkyně předmětnou pohledávku uplatnila i v insolvenčním řízení, které je vedeno proti manželovi žalované, vnímá to jako pokus se obohatit. Částka jistiny a příslušenství tak bude známa až po zpeněžení majetku manžela. Žalovaná dále uvedla, že v rámci insolvenčního řízení by měla být prodána nemovitost manžela, veškeré dluhy by měly být umořeny prodejem této nemovitosti. Zároveň žalovaná vznesla námitku podjatosti celého soudu, poukazovala na to, že je soud motivován žalobkyní k rychlému jednání, její námitky soud ignoruje. Podání žalované soud dle jeho obsahu posoudil jako návrh na přerušení řízení do doby skončení insolvenčního řízení manžela povinné, kdy o tomto návrhu soud rozhodl usnesením č.j. 17 C 202/2021-61 ze dne 29. 12. 2021 tak, že jej zamítl. Pokud se týče vznesené námitky podjatosti, pak žalovaná byla usnesením č.j. 17 C 202/2021-63 ze dne 29. 12. 2021 vyzvána, aby tuto námitku doplnila. Zároveň byla poučena o tom, že pokus tak neučiní, nebude soud k námitce podjatosti přihlížet. Byť na tuto výzvu žalovaná reagovala, nedoplnila námitku podjatosti tak, aby o ní bylo možné rozhodnout. Proto k námitce podjatosti žalované soud nepřihlížel. O tomto byla žalovaná vyrozuměna emailem spolu s tím, že jednání ve věci dne 14. 2. 2022 proběhne. K projednání věci soud nařídil na 14. 2. 2022 jednání. K jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla řádně předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti: Příjem manžela žalované činil za poslední 3 měsíce v průměru 33 872 Kč čistého. Toto bylo žalobkyně telefonicky ověřeno u zaměstnavatele manžela žalované dne 29. 7. 2015 (dle potvrzení č.l. 19) Příjem žalované činil za poslední 3 měsíce v průměru 23 535 Kč čistého. Toto bylo telefonicky ověřeno u zaměstnavatele žalované dne 29. 7. 2015 (dle potvrzení č.l. 20) Žalobkyní byly činěny dotazy na registry, bylo zjištěno, že žalovaná je zavázána jako spoludlužnice u osobního úvěru se splátkou 9 305 Kč měsíčně a u úvěru ze stavebního spoření částkou 6 952 Kč měsíčně. (dle odpovědí č.l. 21 a shodně č.l. 50) Z výpisů z účtu manžela žalované [číslo] [bankovní účet] za období od 7. 2. 2015 do 6. 8. 2015 soud zjistil, že účet manžela žalované nevykazoval po tuto dobu záporné hodnoty. Byla mu na něj pravidelně zasílána mzda. Dne 30. 7. 2015 je patrná příchozí platba ve výši 171 624 Kč (dle výpisů z účtu č.l. 22-25, 28-29, 31-32, 36-39) Ohledně osoby manžela žalované a žalované bylo provedeno šetření v databázi ARES, ve veřejném rejstříku, v insolvenčním rejstříku a v databázi neplatných dokladů, vždy s negativním výsledkem. (dle výpisů č.l. 40-42) Výše slučované půjčky byla ověřena ze screenshotu klientské zóny. (dle kontrolních listů č.l. 47-49) V rámci žádosti o poskytnutí půjčky manžel žalované uvedl, že je ženatý, je vlastníkem domu/bytu. Jeho příjem činí 29 888 Kč, zaměstnán je od r. 2010. Žalovaná uvedla, že je vdaná, je vlastníkem domu/bytu. Její příjem činí 20 587 Kč, je zaměstnána od r. 2006. V rámci výdajů uvedli výdaje na bydlení 2 000 Kč, náklady na spoření 500 Kč. Závazky u jiných poskytovatelů pak ve výši 402 000 Kč, z toho konsolidováno 402 000 Kč, s tím, že měsíční splátka činí 9 300 Kč. Celková výše hypotečních úvěrů činila 1 350 000 Kč se splátkou 6 900 Kč měsíčně. Požádali o poskytnutí úvěru ve výši 600 000 Kč s tím, že způsob čerpání bude postupný. (dle žádosti č.l. 33-35) Dle přehledu splácení úvěru bylo zjištěno, že do 21. 6. 2016 byly splátky úvěru hrazeny řádně a včas, následně se žalovaná a její manžel opožďovali s úhradou plateb, dlužné částky vyrovnávaly. Naposledy byly jejich závazky vyrovnány dne 6. 8. 2019 Poslední platba je evidována dne 24. 9. 2019. Dlužná částky činí celkem 478 870,35 Kč, z toho 410 406,60 Kč jistina, 45 853,59 Kč úrok a 22 610,16 Kč úrok z prodlení. (dle přehledu č.l. 30) Totožnost žalované a jejího manžela byla ověřena z průkazu o povolení k trvalému pobytu ve věci žalované, a u manžela z jeho občanského průkazu. (dle fotokopií č.l. 45 a 46) Mezi žalobkyní a žalovanou a jejím manželem byla dne 29. 7. 2015 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované a jejímu manželovi částku 573 000 Kč, s účelovou částí ve výši 401 376 Kč za účelem konsolidace dluhů. Doba trvání smlouvy byla sjednána na 120 měsíců, výpůjční úroková sazba na 10,5 % ročně, výše splátky činila 7 807 Kč. Částka ve výši 401 376 Kč měla sloužit ke konsolidaci spotřebitelského úvěru u společnosti [právnická osoba], vyplacena měla být na účet č. [bankovní účet]. Zbytek měl být vyplacen na běžný účet č. [bankovní účet], z něhož měly být hrazeny i měsíční splátky. Splátka ve výši 7 807 Kč měla být žalovanou a jejím manž