5 C 11/2022-16 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný jako cestující využil dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec]. Přitom se však nemohl prokázat platným jízdním dokladem. Jízdné pak činilo 16 Kč a přirážka k jízdnému 1.000 Kč. Dále žalovaný využil dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] hl.n. a [obec] – [část obce]. Přitom se však nemohl prokázat platným jízdním dokladem. Jízdné pak činilo 71 Kč a přirážka k jízdnému 1.000 Kč. Celkem tedy uplatněný nárok 2.087 Kč (1.016 + 1.071). Žalobkyni byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. <b>Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav věci:</b> Z potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum], z oznámení o závadách ze dne [datum] má soud prokázáno, že uvedeného dne žalovaný cestoval vlakem [číslo] ze stanice [obec] do stanice [obec] bez platného jízdního dokladu. Totožnost žalovaného byla zjištěna z předloženého [číslo obč. průkazu]. Jízdné [obec] – [obec] činí 16 Kč a přirážka k jízdnému 1.000 Kč, celkem 1.016 Kč. Žalovaný však na svůj dluh ničeho nezaplatil. Dále z potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum], z oznámení o závadách ze dne [datum] má soud prokázáno, že uvedeného dne žalovaný cestoval vlakem [číslo] ze stanice [obec] hl.n. do stanice a [obec] – [část obce] bez platného jízdního dokladu. Totožnost žalovaného byla zjištěna z předloženého [číslo obč. průkazu]. Jízdné [obec] hl.n. - [obec] – [část obce], činí 71 Kč a přirážka k jízdnému 1.000 Kč, celkem 1.071 Kč. Žalovaný však ani na tento svůj dluh ničeho nezaplatil. Uplatněný nárok tedy celkem 2.087 Kč. Žalobkyně se stala věřitelkou předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], které byla pohledávka postoupena společností [právnická osoba], na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému vždy řádně oznámeno a o zaplacení byl opakovaně upomínán. Žalovaný a společnost [právnická osoba], uzavřeli smlouvu o přepravě osob podle § 2550 o.z., kdy smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnosti stanoví podle § 2551 o. z. přepravní řády. Podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)). Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč (odst. 6 citovaného zákona). Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své jednotlivé povinnosti již v prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.087 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.