5 C 19/2022-17 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný opakovaně cestoval veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní a nemohl se při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem. Konkrétně dne [datum] a dne [datum] cestoval metrem linkou [anonymizováno]. Naplnil tak vždy podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného 30 Kč a přirážku k jízdnému 1.500 Kč, celkem 3.060 Kč (2x 30 + 2x 1.500). Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, ačkoliv byl o zaplacení upomínán. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. <b>Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav věci:</b> Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] [variabilní symbol] ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaný byl uvedeného dne v [obec] ve stanici metra linky [anonymizováno] – [obec], hromadné dopravy provozované žalobkyní kontrolován a nepředložil na výzvu platný jízdní doklad. Totožnost žalovaného byla zjištěna z předloženého [číslo obč. průkazu]. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného ve výši 30 Kč a přirážky ve výši 1.500 Kč. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] [variabilní symbol] ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaný byl uvedeného dne v [obec] ve stanici metra linky [anonymizováno] – [obec], hromadné dopravy provozované žalobkyní kontrolován a nepředložil na výzvu platný jízdní doklad. Totožnost žalovaného byla zjištěna z předloženého [číslo obč. průkazu]. Naplnil tak opět podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného ve výši 30 Kč a přirážky ve výši 1.500 Kč. Celkem uplatněný nárok 3.060 Kč (2x 30 + 2x 1.500). Žalovaný byl o zaplacení upomínán. Zjištěný skutkový stav posoudil soud ve světle dále citovaných právních ustanovení. Účastníci uzavřeli smlouvu o přepravě osob podle § 2550 o.z., kdy smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnosti stanoví podle § 2551 o. z. přepravní řády. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) citovaného zákona je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 citovaného zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své jednotlivé povinnosti již v prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.060 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.